Švejnar: Finanční krize částečně ovlivní i českou ekonomiku

"Není tam žádný přímý efekt, a v tom se lišíme od mnoha zemí na celé zeměkouli," uvedl Švejnar. Dopad krize na české hospodářství nemusí být podle něho fatální, i když se v odhadech růstu hrubého domácího produktu kloní spíš k pesimistické hodnotě dvou procent. Podle prognózy ministerstva financí poroste příští rok česká ekonomika o 3,7 procenta, Evropská komise předpovídá růst o 3,6 procenta. Pro letošek odhadují oba úřady růst o 4,4 procenta.

Česká ekonomika má "obrovské štěstí, že banky jsou poměrně konzervativní a lidé taktéž, to znamená, že hodně spoří," konstatoval Švejnar. Důsledkem je, že se české banky nedostaly do hypoteční krize jako některé finanční instituce v západní Evropě.

Negativní sekundární efekt přinesou důsledky zpomalování hospodářského růstu v západní Evropě, která je největším partnerem českého hospodářství. Poukázal také na krizi v Maďarsku, která se může odrazit v menším přílivu zahraničních investic. "Investoři ve Spojených státech nebo v Japonsku berou celý středoevropský region jako jednu oblast," vysvětlil.

"Bohužel jsme součástí vnějších šoků, které na nás mají negativní dopad, ačkoli si my sami vedeme dobře jak ve finančním sektoru, tak celkově v ekonomické oblasti," řekl Švejnar.

Očekává, že vnější dopady českou ekonomiku celkově zpomalí. Recesi ovšem nepředpokládá, protože situaci zatím nepovažuje za vyhrocenou. "Ale musíme se připravit na velké zpomalení, což samozřejmě bude mít negativní následky - růst nezaměstnanosti a mnohem pomalejší tempo růstu mezd," uvedl. "Ale doufejme, že bude mnohem menší, než kdekoli jinde," dodal.

Pochválil postup a obezřetnost české vlády i kroky centrální banky, která podle něho hraje velmi důležitou roli při udržování dialogu se všemi finančními institucemi. "Povzbuzuje, dodává oběživo, finanční injekce tam, kde je potřeba," ocenil Švejnar. Za důležité také označil, že mezi lidmi nezavládla panika. "Když budeme pokračovat tak, jak jsme tu cestu nastoupili, myslím, že si česká ekonomika i finanční sektor povedou dobře," konstatoval.

Nicméně vládě by doporučil, aby začala zvažovat opatření ke stimulaci růstu, například do jaké míry může investovat do infrastruktury potřebných projektů. "Někdy se dají odložit, někdy je lépe do nich investovat dříve," řekl.

Důležitý infrastrukturní bod je podle něho vzdělání, věda, výzkum a vývoj. Tato oblast je pro českou ekonomiku ze střednědobého a dlouhodobého horizontu strategicky velmi důležitá. "Právě v této chvíli investice, které by byly efektivní, se mohou vyplatit," domnívá se profesor Švejnar.