Pokles výrobních cen byl ale i tak v září výraznější, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že ceny se sníží jen o 0,1 procenta a roční míra inflace bude činit rovných osm procent.
Za poklesem výrobních cen je zlevnění potravin a ropy. Vývoj naznačuje, že inflační tlaky se rychle snižují, což usnadní rozhodování Evropské centrální bance (ECB). Ta se bude moci věnovat podpoře hospodářského růstu a patrně co nejdříve sníží úrokové sazby.
Ceny energií proti srpnu klesly o 0,9 procenta, především díky výraznému propadu cen ropy na světových trzích. Zatímco v polovině července se americká lehká ropa WTI prodávala za více než 147 dolarů za barel, do září klesla pod 100 dolarů. Levnější je i zboží denní spotřeby.
V meziročním srovnání je ale energie stále o hodně dražší. V září činil cenový nárůst 20,3 procenta ve srovnání s meziročním růstem v rozsahu 22,6 procenta v srpnu. Meziroční cenový růst u zboží denní spotřeby zpomalil na 3,4 ze 4,1 procenta.
Ceny výrobců jsou jedním z prvních indikátorů inflačních tlaků. Jejich růst, pokud jej přes pokles ziskových marží nejsou schopni absorbovat maloobchodní prodejci, se totiž nakonec promítne do vyšších nákladů u spotřebitelů.
Evropská centrální banka chce udržovat roční inflaci v zemích eurozóny těsně pod dvěma procenty. Od léta, kdy inflace vystoupila ke čtyřem procentům, tlak na růst cen díky zlevnění ropy značně polevil a v říjnu už byla inflace kolem 3,2 procenta. ECB před pár dny uvedla, že by na příštím jednání bankovní rady mohla snížit sazby.
V současné době je základní úrok v eurozóně 3,75 procenta, kam jej banka snížila začátkem října v rámci koordinované intervence centrálních bank po obou stranách Atlantiku. Nejbližší schůzka bankovní rady ECB se koná tento čtvrtek a podle analytiků na ní ECB sníží úroky o půl procentního bodu.