Právě ve Spojených státech se v posledních týdnech stále častěji diskutuje o tom, že další tikající bombou na finančních trzích jsou nesplácené dluhy na kreditních kartách, jimiž řada lidí řeší současnou tíživou situaci. Nebezpečí takzvané bubliny kreditních karet je reálné i podle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera. "Mohla by prasknout. Pokud by měla prasknout, naše problémy by nebyly menší, ale znatelně větší. Myslím, že rizika související s kreditními kartami musíme brát velmi vážně, zejména ve Spojených státech," řekl Juncker tento týden v Bruselu po zasedání zemí eurozóny, kterým předsedá.
Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky se na finančních trzích již delší dobu hovoří o tom, že krize vyvolaná problémy na americkém hypotečním trhu se postupně přemění na všeobecnou úvěrovou krizi. "Otázkou zatím zůstává, jak velká hrozba bankovnímu sektoru hrozí právě v oblasti růstu podílu nesplácených úvěrů z kreditních karet. Odpověď závisí na tom, jak hluboké a dlouhé bude ekonomické zpomalení, případně recese," uvedl.
Populární americký analytik Jim Cramer, bývalý manažer hedgeového fondu a současná hvězda pořadu Mad Money na televizi CNBC, má za to, že v případě kreditních karet budou klíčové údaje o nezaměstnanosti. Jeho úvaha je jednoduchá - dokud budou mít lidé práci, budou moci splácet své dluhy. Pokud o ni přijdou a bude jich hodně najednou, začnou nesplácené dluhy ohrožovat kreditní společnosti a banky.
"Pokud nezaměstnanost nebude dvojciferná, problémy nenastanou, pokud ale vzroste do této výše, budou obrovské," řekl Cramer v rozhovoru pro server TheStreet.com. V říjnu se nezaměstnanost ve Spojených státech ocitla na čtrnáctiletém maximu, když vzrostla na 6,5 procenta.
Podle Hatlapatky i Marka by případná rizika mohlo zmírnit to, že znepokojený trh v současné době nutí banky, aby si na opravné položky vyčleňovaly více peněz než v minulosti. Pokud by tedy v budoucnosti čelily dalším problémům, měly by na to být připravenější než na hypoteční krizi.
Řada z nich zároveň v poslední době obdržela státní pomoc, která by spolu s vyššími opravnými položkami mohla fungovat jako polštář, jenž ztlumí dopady případných potíží. "Státní pomoc, kterou v posledních týdnech mnoho evropských bank obdrželo, tedy bankám nesporně pomohla. O tom, zda může být dostatečná, však rozhodne další vývoj ekonomiky," podotkl Hatlapatka.
Obavy z další krize na finančních trzích ale již dnes komplikují situaci americkým spotřebitelům. Pro ty představují kreditní karty samozřejmou součást životního stylu, na rozdíl například od Česka, kde jsou výrazně běžnější karty debetní. Jak nedávno poznamenal deník New York Times, výrazně se zpřísnily podmínky pro vydávání kreditních karet. Zejména pak v oblastech Spojených států, jež těžce zasáhly problémy na hypotečním trhu. Lidé, kteří nemají na splátky hypoték, totiž často svou situaci řeší tím, že je financují z kreditních karet a dále se zadlužují.
Společnosti, které vydávají kreditní karty, zároveň podle deníku zvyšují sankce za nesplácení dluhu na kartě a úroky, jež člověk platí, pokud překročí stanovenou lhůtu, kdy je půjčka na kartu neúročená. Problém nesplácených úvěrů je přitom stále vážnější. Jen v první polovině roku kvůli nim musely americké kreditní společnosti odepsat 21 miliard dolarů. Během příštího roku a půl by podle New York Times pak ztráta odvětví mohla činit dalších 55 miliard dolarů. Celkem Američané na kreditních kartách dluží okolo 900 miliard dolarů.
Problémy již také mají společnosti, které kreditní karty vydávají. Například firma American Express nedávno oznámila, že propustí 7000 zaměstnanců, což odpovídá asi deseti procentům celkové pracovní síly společnosti. Rozhodnutí je součástí plánu na snížení nákladů v příštím roce o 1,8 miliardy dolarů (35,4 miliardy Kč) v důsledku finanční krize. American Express rovněž minulý měsíc oznámila, že její zisk ve třetím čtvrtletí klesl o 24 procent na 815 milionů dolarů, protože majitelé karet vlivem krize omezili své útraty a stále více jich není schopno dostát svým závazkům.