Kolik odvedou Evropané na daních?

... v Mexiku činí povinné odvody 15,3 % a v Belgii dokonce 55,5 %. Nejsou povinné odvody v Česku oproti ostatním zemím světa příliš vysoké? V členských zemích OECD je způsob výpočtu zákonných odvodů v zásadě stejný jako v Česku. Některé země mají vlastní legislativu odlišnou:

• neodvádí se zvlášť zdravotní pojištění a sociální pojištění, je zavedena pouze jedna sazba sociálního pojištění, ze kterého se hradí i zdravotní ošetření;
• mimo centrální daň z příjmu fyzických osob se odvádí také regionální daň z příjmů (její výše se liší i uvnitř jednotlivých zemí).

Konkrétní postup výpočtu si ukážeme na údajích v Česku za první pololetí roku 2008 (průměrná hrubá mzda činila 22.840 Kč). V tabulce jsou uvedeny údaje u členských zemí OECD za celý rok 2007, pouze u Česka jsou použity nejaktuálnější údaje. Počítáme, že občan je svobodný a  bezdětný.

Tabulka: Výpočet čisté mzdy

Stejně jako v Česku odvádí i v ostatních zemích sociální a zdravotní pojištění i zaměstnavatel. Z celkových mzdových nákladů ve výši 30.835 Kč obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet částku 17.419 Kč (56,5 %). Celkové zákonné odvody tak činí 43,5 %. Vyšší částka všech povinných odvodů je v devíti zemích: Belgii, Maďarsku, Německu, Francii, Rakousku, Itálii, Švédsku, Nizozemí a Finsku.

Zdanění v Evropě je vyšší

Jak vidíme z přiložené tabulky, jsou celkové povinné odvody (jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele) v Evropě podstatně vyšší než v mimoevropských zemích. Hlavním důvodem jsou propracovanější a nákladnější sociální systémy. Evropané nacházející se v složité životní situaci  (nemoc, nezaměstnanost, penze…) tak mají od státu zajištěny přijatelné peněžní plnění. V USA, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Státní penze jsou výrazně nižší, současně je vyšší spoluúčast na lékařském ošetření a všechny sociální dávky jsou velmi nízké. Absolutně nejnižší jsou povinné odvody v Mexiku (15,3 %) a v Jižní Koreji (19,6 %). Naopak nejvyšší je v Maďarsku (54,4 %) a v Belgii (55,5 %).

Preference zaměstnavatelů

U většiny evropských zemí jsou povinné odvody vysoké především kvůli sociálnímu pojištění placenému zaměstnavatelem. Tato částka je pro mnoho zaměstnanců neznámá, přitom se jedná o značné sumy, které zvyšují zaměstnavatelům mzdové náklady. Např. v Česku při zvýšení hrubé mzdy o 1000 Kč, vzrostou mzdové náklady zaměstnavatele o 1350 Kč! Pro zaměstnavatele a zahraniční investory je navíc nesmírně důležité, jaké jsou celkové mzdové náklady na každého zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ve všech členských zemích OECD odvádí za své zaměstnance sociální pojištění, které zvyšuje jeho mzdové náklady a současně není mnohdy ani na výplatních páskách uváděno. Každý zahraniční investor tedy směřuje své podnikatelské aktivity do zemí s kvalifikovanou pracovní silou a nízkými mzdovými náklady. Pro náročné technologie je potom samozřejmě důležitější najít schopné, tvořivé a vzdělané zaměstnance – náklady na práci hrají vedlejší roli. Pro jednoduché a opakující činnosti hledají zahraniční investoři zemi, kde je výroba tohoto zboží vyjde nejlevněji (kde jsou nízké daně a nízké mzdové náklady). 

Nejvíce klesly odvody ve Švédsku

Současným trendem je snižování celkové odvodové zátěže – především na dani z příjmu fyzických osob. Při meziročním srovnání v členských zemích OECD se však jedná pouze o mírné změny. Oproti roku 2006 došlo k nejvyššímu poklesu povinných odvodů u průměrné mzdy ve Švédsku (o 2,4 %), Islandu (o 1,2 %) a Francii (o 1,1 %). V některých zemích došlo k mírnému zvýšení (u všech zemích však do 0,5 %). Příčinou bylo zvýšení průměrné hrubé mzdy v roce 2007 oproti roku 2006 při zachování sazeb a způsobu výpočtu čisté mzdy, při výpočtu tak „spadla“  část mzdy do vyššího daňového pásma. Rovná daň je z uvedených zemí zavedena pouze v Česku, Slovensku.

Tabulka: Výše povinných odvodů z průměrné mzdy (v zemích OECD za rok 2007, v %)