"Zprávu EK nemohu komentovat, nebyla ještě zveřejněna. Očekávám ale, že komise potvrdí názor, který dlouhodobě prosazujeme. Bariéry na pracovním trhu EU jsou zcela zbytečné. Mobilita pracovních sil prospívá všem," řekla česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Volný pohyb pracovníků v rámci unie je jednou ze základních svobod, které by v nyní 27členném bloku měly platit. V přístupových rozhovorech se ale dojednala možnost, že staré země budou moci dočasně, nanejvýš na sedm let, svůj pracovní trh obyvatelům nováčků EU "uzamknout".
Většina zemí původní patnáctky překážky už zrušila. Nejen Češi a Slováci ale stále nemohou volně pracovat v Německu, Rakousku, Dánsku a Belgii. Tyto země mohou omezení prodloužit až do 30. dubna 2011. Na poslední dva roky ale musí komisi upozornit, že v případně uvolnění by tamnímu trhu práce hrozilo nějaké vážné narušení či problémy.
Dostupné důkazy napovídají tomu, že mobilita pracovníků uvnitř EU po rozšíření nevedla a pravděpodobně nepovede k vážným narušením pracovního trhu, píše se ale v návrhu zprávy EK. Ten se sice ještě může změnit, ale spíše už jen stylisticky než v zásadních závěrech. Pohyb lidí z nových zemí podle něj navíc už patrně dosáhl vrcholu. Navíc přesuny lidí za prací jsou často jen dočasného charakteru.
Komise také upozornila, že v zemích, odkud lidé odcházejí, v posledních letech výrazně rostly platy a snižovala se nezaměstnanost. Klesal naopak počet možných adeptů na odchod. To vše podle analýzy povede k tomu, že množství odchodů za prací z nových do starých států EU se bude snižovat.
Jako obdobná analýza z roku 2006 i ta úterní ukazuje, že otevření pracovních trhů nejen prospívá ekonomice, ale snižuje pravděpodobnost, že lidé z nových zemí budou ve státech s omezeními pracovat "načerno".
"Komise dospěla k závěru, že celkový dopad mobility po rozšíření byl pozitivní," píše se v návrhu.
Vliv migrace z nových zemí EU na výši mezd v patnáctce je podle studií, na které analýza EK odkazuje, minimální. Naopak prý existuje jasný pozitivní ekonomický dopad na hospodářský růst v EU. Návrh třeba připomíná studii, podle jejíchž odhadů mobilita ze zemí EU-8 (země z rozšíření 2004 krom Malty a Kypru) posílily souhrnný HDP rozšířené uni o asi 0,17 procenta z krátkodobého a o 0,28 procenta z dlouhodobého pohledu.
Úplné uvolnění trhu bude patřit mezi priority českého předsednictví EU, které se uskuteční v prvním pololetí příštího roku. ČR také stála za výzvou EK, v níž Praha a několik dalších zemí požadovalo, aby se analýza vztahovala nejen na Bulharsko a Rumunsko, nýbrž na všechny nové země.
Právě během českého předsednictví se ukáže, zda zbývající země, které svůj trh ještě plně neotevřely, restrikce prodlouží či nikoli. Z Německa a Rakouska už zaznělo, že asi budou chtít opatření uchovat až do poslední možné chvíle - tedy do 30. dubna 2011.
"Tento dokument jistě posune debatu mezi členskými státy, zda ochranářská opatření mají smysl. Během českého předsednictví budeme v této diskusi intenzivně pokračovat. Naším cílem je odstranění překážek volnému pohybu pracovníků," zdůraznila Vicenová. Během českého předsednictví se uskuteční několik akcí, které se volnému pohybu pracovníků budou věnovat.