Zemědělcům svitla naděje, že jim EU nezkrátí dotace

17.11.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 17. listopadu (zpravodaj ČTK) - Evropským zemědělcům svitla naděje, že by jim Evropská unie nemusela zkrátit dotace, jak původně plánovala. Ministři zemědělství EU by se podle zdrojů ČTK s velkou pravděpodobností měli již příští týden shodnout na změnách ve společné zemědělské politice unie, která návrh na krácení přímých plateb obsahuje. Ve hře jsou v podstatě dvě možnosti - výrazně menší krácení dotací, než navrhuje Evropská komise, a nebo úplné zrušení tohoto mechanismu.

Podle stále aktuálního návrhu jsou zemědělcům, kteří získají přes 5000 eur (asi 125.000 Kč) na přímých podporách, tyto platby sníženy o pět procent a peníze se přesouvají do rozpočtu státu na rozvoj venkova. Komise chce, aby se tento podíl postupně zvyšoval, a to až na 13 procent v roce 2012.

Pro větší zemědělské farmy mají být učiněna dodatečná snížení: o tři procenta u farem dostávajících více než 100.000 eur (asi 2,5 mil. Kč), o šest procent u zemědělských podniků získávajících nad 200.000 eur (asi pět mil. Kč) a o devět procent u farem, které dostávají dotace nad 300.000 eur (asi 7,5 mil. Kč). Česka by se škrty dotkly od roku 2012, ale vláda se s nimi, stejně jako kabinety celé řady dalších států, nehodlá smířit.

Českému ministerstvu zemědělství vadí, že krácení přímých plateb je odvozené od velikosti farem. To je v případě Česka problém, protože kvůli násilné kolektivizaci v minulosti velké zemědělské podniky tvoří více než 90 procent českého zemědělství. To platí i v celé řadě dalších případů a zdaleka nejde jen o postkomunistické státy. Do tábora odpůrců takzvané modulace se řadí především Britové, Němci a Češi, které ovšem podporují i další členské státy, bez nichž návrh nemá prakticky šanci projít. Francouzské předsednictví EU ovšem dalo najevo velkou vůli k dohodě, tudíž je možné očekávat i zásadní ústupky od původního návrhu.

Případné krácení přímých plateb by ovšem nemělo jen dopady na samotné zemědělce, ale i na státní rozpočet. Peníze, o něž by přišli farmáři, by stát měl využít na podporu projektů na rozvoj venkova. Tyto projekty ovšem musí spolufinancovat, pokud by tak ušetřené finanční prostředky putovaly na venkov, stát by musel počítat s většími výdaji z rozpočtu. Pokud by krácení dotací přeci jen prošlo, jeho odpůrci budou nepochybně prosazovat zrušení povinnosti spolufinancování u peněz původně určených zemědělcům.

Aby změny ve společné zemědělské politice vstoupily v platnost, není třeba souhlasu europoslanců, kterí mají v tomto případě pouze poradní roli.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK