"Začali jsme prohledávat archivní geologické informace, na jejich základě uděláme předběžné hodnocení," řekl deníku ředitel SÚRAO Vítězslav Duda s tím, že výsledky budou v dubnu. V Česku je pět vojenských újezdů - Boletice u Českého Krumlova, újezd Brdy poblíž Příbrami, Březina u Vyškova, Hradiště u Karlových Varů a Libavá u Olomouce.
Právě otázka kam s vyhořelým palivem je podle listu také jednou z výhrad ekologických aktivistů vůči jaderným elektrárnám. Pokud by odpad skončil v některém z pěti újezdů, stát by se elegantně vyhnul nekonečným válkám s místními samosprávami, které s vybudováním konečného skladu vysoceradioaktivního paliva na svém území nesouhlasí.
Před tím, než se geofyzikové vydají do terénu, bude jasno, zda jsou na některém z armádních cvičišť vhodné podmínky. Už dnes je totiž jasné, že ne všude by mohlo úložiště vzniknout. "Předběžné víme, že geologické podmínky v některých z nich jsou složitější," vysvětlil Duda.
Správa už dříve vybrala šest lokalit, kde by vybudování hlubinného úložiště bylo díky geologickým podmínkám vhodné. Až do příštího roku je v nich kvůli nesouhlasu obcí další průzkum pozastaven. Existuje například také návrh na vybudování centrálního úložiště pro celou Evropu, uvedl deník.
"O některou ze šesti vytipovaných lokalit pořád stojíme," potvrdil Duda. Pro další průzkum ale bude muset získat souhlas ministerstva životního prostředí. "Je ale možné, že podmínky v některém z vojenských újezdů se k nim dotáhnou relativně blízko," dodal.
V Česku se nyní vyhořelé jaderné palivo skladuje přechodně v meziskladech. Dva jsou v Dukovanech, další se připravuje Temelíně. Podle plánů má být odpad uložen trvale v hlubinném úložišti, které má být uvedeno do provozu v roce 2065, napsaly dnešní Hospodářské noviny.