"Existuje ekonomická úvaha, že ta situace na finančních trzích by mohla přílivu nových firem na burzy dokonce i prospět," řekl HN Koblic. Tím, že se zkomplikovalo dluhové financování, se podle něj mohou zvýšit požadavky bank na vybavenost kapitálem. To by mohlo vést k tomu, že budou nuceny získat ho buď od stávajících akcionářů, nebo emisí akcií.
Koblic poukazuje, že za poslední dva měsíce byly dvě IPO (veřejný úpis akcií) na celém světě. Podle něj jsou nové emise akcií na burze - více než cokoli jiného odrazem stavu ekonomiky. "My nemáme problém s tím, že by české firmy chodily na burzu jinam. Ten problém nemá Rakousko, nemá ho Maďarsko," naznačil Koblic. Problémem podle něj je, že v těch zemích nejsou firmy, které by si prostě chodily pro peníze na burzy.
"Kdyby přišly tři až pět ročně, byl by to přesně ten stav, který potřebujeme," poznamenal Koblic s tím, že myslí firmy přiměřeně velké, které mají hodnotu alespoň dvě až tři miliardy korun. "Menší firmy prostě obchodníci nejsou ochotni dělat. Protože je investoři nejsou ochotni kupovat," dodal.
V srpnu plán uvedení svých akcií na burzu ve druhé polovině příštího roku oznámila logistická společnost CS Cargo. Její akcie by se měly obchodovat na pražské burze, případně na dalších trzích, pravděpodobně v Polsku. Alternativou umístění zůstává i burza v Londýně.
Naopak určité nebezpečí stažení cenných papírů z burzy vidí Koblic u akcií farmaceutické společnosti Zentiva, kde probíhá boj o převzetí.
Většinový 92procentní podíl pražské burzy koupila před několika týdny vídeňská burza cenných papírů Wiener Börse. Pražská burza je jednou z největších burz ve střední a východní Evropě. Ke konci letošního září se na ní obchodovaly akcie 29 společností a celková tržní kapitalizace činila téměř 40 miliard eur, zhruba bilion korun. Průměrný objem měsíčního obchodování činí 2,77 miliardy eur, takřka 70 miliard korun.