Na projekty v obcích, které mají smlouvy s vodárenskými provozovateli uzavřeny na období přesahující konec roku 2022, není možné čerpat evropské peníze. Velké problémy bude mít podle ministerstva 13 větších aglomerací a hlavní město, které na výstavbu čistírny odpadních vod potřebuje zhruba 11 miliard korun. V dalších lokalitách pak hrozí menší komplikace. Jako problémové jsou podle materiálu ministerstva životního prostředí označeny také obce, ve kterých je na kanalizaci napojeno méně než 85 procent obyvatel.
Původně mohla města dostat od Evropské unie na vodárenské projekty, jako je výstavba čističky odpadních vod, až 85 procent finančních prostředků. V loňském roce však byla zpřísněna pravidla. Na původně stanovených 85 procent peněz z EU mají nově dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015. Obce se smlouvou, která končí mezi lety 2015 a 2020, budou moci čerpat 60 procent nákladů, obce se smlouvou do roku 2022 si mohou říci o dotace na pokrytí třetiny nákladů.
Podle směrnice EU si musejí všechny obce s počtem obyvatel nad 2000 do konce roku 2010 zajistit odpovídající čištění odpadních vod. V případě, že ČR tento předpis nesplní, hrozí jí sankce.
Ministerstvo zemědělství ke 30. červnu letošního roku odhadlo, že na dobudování čistění odpadních vod v Česku je třeba 44,4 miliardy korun. Z této částky by 29,3 miliardy korun mělo jít na výstavbu čističek, zbylých 15,1 miliardy na dobudování kanalizace. Rozhodující část financí na dokončení čističek by měla být pokryta z operačního programu Životní prostředí.
Z celkových prostředků programu, který má přerozdělit pětinu peněz určených ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku, jde na splnění evropských norem na čištění odpadních vod zhruba jedna třetina. Celkem nabídne přes 5,2 miliardy eur (přes 130 miliard Kč).
Na dostavbu čističek a kanalizací by měla směřovat také část úvěru od Evropské investiční banky ve výši tři miliardy korun. Jeho přijetí schválila česká vláda ve středu, nyní jej projedná sněmovna.