EU asi bude mít fond pro lidi, jejichž místa ohrožuje krize

Nový fond by podle něj měl mít možnost zasahovat ve větším množství případů než globalizační fond. Měl by také být efektivnější a měl by mít možnost zasahovat dříve, aby zabránil propouštění lidí, pokud podnik, kde pracují, například prochází restrukturalizací. Na rozdíl od globalizačního fondu by tak mohl působit preventivně. Na zahlazení následků globalizace je v unii vyčleněno 3,5 miliardy eur (zhruba 84 miliard korun) pro roky 2007 až 2013, což by pro nové účely nemuselo stačit. Pokud by ovšem unie chtěla prostředky navýšit, musí je vzít z některé jiné kapitoly unijního rozpočtu, podle EK totiž není možné rozpočet měnit.

Evropská unie také zřejmě kvůli krizi změní pravidla pro poskytování prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) tak, aby z něj členské země mohly již počátkem příštího roku čerpat až 2,3 miliardy eur (zhruba 60 miliard korun) na podporu zaměstnanosti. ESF je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie zřízený za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovně v členských státech a regionech EU. V letech 2007 až 2013 by do členských států a regionů Evropské unie mělo být rozděleno přibližně 75 miliard eur.

Prostředky z fondu by se měly podle návrhu zaměřit například na pracovníky nejvíce ohrožené krizí. Dále by měly pomoci s rekvalifikacemi lidí, kteří kvůli krizi přijdou o práci. Podle nedávné unijní prognózy by v příštích dvou letech kvůli hospodářským problémům mohlo v evropské sedmadvacítce přibýt 2,7 milionu nezaměstnaných.

Vedle toho návrh obsahuje částku 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun) na podporu ekonomik členských států, o které minulý týden mluvil německý ministr hospodářství Michael Glos. Jde o jedno procento hrubého domácího produktu Evropské unie. "Tento fiskální stimul by měl trvat nejvýše dva roky (2009-2010), po nichž by se rozpočty členských států měly vrátit ke střednědobým cílům," stojí v pracovním návrhu komise.

Ty jsou v Evropské unii stanoveny v Paktu stability a růstu. Jednotlivé "stropy", které určuje, se však týkají především zemí eurozóny, tedy zemí EU, kde se platí eurem. Schodek jejich ročního rozpočtu nesmí například překročit tři procenta HDP a celkový dluh země nesmí překročit 60 procent HDP. Pakt se nemá nijak měnit, protože pro případ krize podle výkladu Bruselu nabízí dostatečnou "flexibilitu". To v podstatě znamená, že členské státy se mohou vyhnout trestu za překročení rozpočtového stropu, pokud se jim podaří prokázat, že na vině je hospodářská krize.

Evropská komise zřejmě také navrhne opatření, která by měla podpořit poptávku. Vedle již zmíněné podpory zaměstnanosti tak například chce, aby členské státy sledovaly pokles cen potravin a energií a postaraly se o to, aby jej pocítili i spotřebitelé. Komise proto pravděpodobně bude každé čtvrtletí vydávat přehled cen potraviny a energií ve členských státech. Hodlá také plně využívat svých antimonopolních pravomocí v případě, kdy "výši cen nelze odůvodnit", jmenovitě jde například o "nepřiměřené ceny energií". Ke stejnému postupu asi vyzve i členské státy.

Pro udržení hospodářského růstu jsou také podle předběžného návrhu komise klíčové inovace a výzkum, které by finanční krize mohla ohrozit. Členské státy by proto do nich podle ní měly zvýšit investice, aby podpořily růst a produktivitu. Jedním z nástrojů této politiky by například mohlo být partnerství veřejného a soukromého sektoru v automobilovém průmyslu, které by urychlilo přijetí ekologických technologií. Návrh neobsahuje částku, jež by na tyto účely měla jít, evropské automobilky nyní ale žádají vlády členských zemí o zvýhodněné úvěry v celkové hodnotě 40 miliard eur (přes bilion korun).

Velkým zdrojem inovací by také podle komise měl být takzvaný energeticko-klimatický balíček, kterým unie chce snížit emise a který prý vytvoří nové pracovní příležitosti pro takzvané "zelené límečky". Kritici balíčku se ale naopak obávají toho, že řadu podniků zatíží vysokými náklady a v konečném důsledku hospodářský růst zbrzdí.

Mezi dalšími opatřeními rozsáhlého návrhu jsou v posledních měsících často diskutovaná opatření na reorganizaci a větší kontrolu finančních trhů či podporu mezinárodního obchodu a rozvojových zemí. Definitivní znění návrhu představí Evropská komise ve středu, členské státy se jím budou zabývat na svém nadcházejícím summitu 11. a 12. prosince.