Hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, činí přibližně 115 miliard korun; jedná se tak o jeden z největších tendrů za dobu existence ČR. "Nicméně existuje předpoklad, že skutečný objem škod je menší a že se v soutěži podaří dosáhnout významně nižší ceny," uvedlo MF. Jediným hodnotícím kritériem bude výše nabídnuté ceny.
"Pokud bychom pokračovali v současné praxi, tedy zadáváním jednotlivých zakázek, nejsme schopni do roku 2015 dostát svým závazkům," uvedl Kalousek. Jednou velkou zakázkou je podle něj závazky státu splnit včas.
Vláda při projednávání návrhu na odstranění starých ekologických škod 9. června uložila ministru financí a ministru životního například doplnit koncesní projekt o upřesnění role ministerstva životního prostředí, respektive České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle plánu bude sanace ekologických škod pod dohledem a supervizí inspekce i ministerstva.
Jednou velkou zakázkou se podle MF zkrátí doba, která je potřebná na odstranění škod, a zároveň se zajistí horní mez nákladů. Cenu, která bude jediným kritériem, by tak nebylo možno v budoucnu navýšit. Ministerstvo si chce rovněž v případné smlouvě vyhradit právo rozložit platby za uskutečněné sanace do více let s tím, že hodnota peněz by zůstala zachována díky inflační doložce.
Stát vlastníkům zamořených území přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.
Tendr kritizuje například nevládní organizace Transparency International kvůli možnému riziku korupce a zbytečně velkým nákladům při takovém způsobu odstranění ekologických škod.
Zájem o výběrové řízení na odstranění všech ekologických škod jednou velkou zakázkou již projevila například tuzemská Dekonta. Ta se chce tendru zúčastnit v rámci konsorcia zahraničních a domácích firem. "Příprava na toto výběrové řízení je v současné době naší jednoznačnou prioritou," uvedl v polovině září předseda představenstva společnosti Tomáš Havlík.