Na "zelené" produkty se možná v EU bude vztahovat nižší sazba DPH

DPH je jedním z hlavních zdrojů příjmu národních i unijního rozpočtu. Běžná sazba daně u zboží a služeb je v EU nejméně patnáctiprocentní. Státy ale mohou uplatňovat u přesně vymezených věcí a služeb sníženou sazbu, avšak ta nesmí být pod pět procent. V Česku v současnosti sazba DPH činí 19 procent, snížená pak devět procent.

Záměrem Evropské komise je podle pracovní verze návrhu pomocí snížené sazby DPH podpořit poptávku po výrobcích a službách, které jsou přívětivé k životnímu prostředí. Stejné pobídky by měly zavést i členské státy, stojí v návrhu, který předestírá větší důraz na ekologii jako jedno z řešení, jež by měla povzbudit hospodářství Evropské unie. Z návrhu vyplývá, že komise současnou krizi považuje i za příležitost, jak se posunout k ekonomice, která produkuje méně emisí.

Velkým zdrojem inovací, jejichž podporu návrh rovněž zdůrazňuje, by tak například měl být takzvaný energeticko-klimatický balíček, jímž unie chce snížit emise a který prý vytvoří nové pracovní příležitosti pro takzvané "zelené límečky". Kritici balíčku se ale naopak obávají toho, že řadu podniků zatíží vysokými náklady a v konečném důsledku hospodářský růst zbrzdí.

Unie by podle návrhu měla například rovněž podporovat investice do energeticky úspornějších budov. Více "zelených" postupů ve stavebnictví by mělo přinést rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru s příslušnou podporou z veřejných prostředků, jejíž výši návrh neuvádí. EK asi navrhne stejný typ partnerství v automobilovém průmyslu, aby urychlila přijetí ekologických technologií.

Členské státy by podle návrhu rovněž v souladu se směrnicemi, které komise již přichystala nebo teprve chystá, měly rychle zavést požadavky na výkon různých přístrojů, které by měly přispět k tomu, aby byly ohleduplnější k životnímu prostředí. Jde například o externí napájecí zdroje, přístroje, které jsou často v pohotovostním režimu, jako televize či různé přehrávače, set-top boxy či zářivky.

Rozsáhlý nápravný plán rovněž zřejmě přinese návrh na finanční injekci do ekonomik EU, na podporu zaměstnanosti i malých a středních podniků či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu či stavebnictví. Zvýší se také zřejmě částka, kterou členským zemím poskytuje Evropská investiční banka. V neposlední řadě se návrh zabývá regulací finančních trhů na evropské i globální úrovni.

Definitivní znění svého plánu komise představí ve středu. Členské státy se jím pak budou zabývat na svém dalším summitu 11. a 12. prosince, který bude posledním vrcholným setkáním evropské sedmadvacítky za francouzského předsednictví.