Na zhoršení výsledku hospodaření se vedle nepříznivých makroekonomických vlivů projeví zejména nízké ceny zemědělských výrobců a rozevírání cenových nůžek, uvedl Jirovský.
Například pokles cen obilí vyplývá z letošní nadprůměrné úrody nejen v České republice, ale v celé Evropě. Podle posledních odhadů Českého statistického úřadu tuzemští rolníci sklidili 8,43 milionu tun základních obilovin včetně kukuřice na zrno, což bylo o 18,1 procenta více než v roce 2007. V důsledku nadprůměrné úrody v celé Evropě je na trhu obilí nadbytek a jeho ceny jsou výrazně nižší než v loňském roce.
Za prvních devět měsíců roku překročily podle údajů svazu ceny zemědělských výrobců o 7,1 procenta cenovou úroveň před vstupem ČR do Evropské unie, ceny vstupů za stejnou dobu přitom vzrostly o 19 procent. Podle Jirovského se do ceny dovážených vstupů naopak nepromítá zpevňování koruny, které by se podle tržních zákonitostí mělo projevit v jejich zlevňování.
Svaz zároveň upozornil na fakt, že zatímco ceny zemědělských výrobců podle údajů ČSÚ meziročně poklesly o 13 procent, konečná cena potravin a s ní i marže obchodníků stále roste. "Zatímco před vstupem (ČR do EU) v roce 2003 byla průměrná marže za 15 vybraných potravinářských výrobků 20 procent, za první tři čtvrtletí roku 2008 to bylo již 35 procent," poznamenal Jirovský. Na stále rostoucí vliv obchodníků na konečné ceny potravinářských výrobků často upozorňují také potravinářské organizace a firmy.
České zemědělství vykazuje od vstupu do EU zisk. V roce 2004 činil kladný výsledek 8,99 miliardy korun, v roce 2005 to bylo 7,6 miliardy a předloni sedm miliard korun. V období před vstupem do EU bylo odvětví převážně ztrátové. Na hrubém domácím produktu se v loňském roce zemědělství podílelo 1,89 procenta, na celkovém zaměstnanosti se sektor podílel zhruba 2,9 procenta.