"Tempo, s jakým se budou zvyšovat mzdy, obvykle nastaví první a druhý kvartál, takže zbytek roku už není ve znamení žádného překvapení. A stejně tomu bylo i letos, kdy ve druhém i ve třetím čtvrtletí rostly průměrné mzdy téměř stejným tempem," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Rychleji se v průměru přidávalo v podnikatelské sféře, zatímco veřejný sektor prochází obdobím propadu. Nůžky mezi veřejným sektorem a podnikatelským se tak podle něj letos výrazně rozevřely.
Nejvyšší růst mezd registrují sektory jako rybolov, těžba nerostů nebo činnosti v oblasti nemovitostí, upozornil analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Nejméně mzdy naopak podle něj rostly ve školství, veřejné správě a zdravotnictví, kde si zaměstnanci reálně pohoršili. Zatímco v těžbě nerostných surovin přesáhl přírůstek mezd 15 procent a v zemědělství 13 procent, ve zpracovatelském průmyslu růst zpomalil na 7,5 procenta a v pohostinství a v ubytování na pouhá 4,4 procenta, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Analytička Next Finance Markéta Šichtařová odhadla, že průměrná mzda v letošním roce bude činit necelých 23.580 Kč. Koncem roku bude ale díky jednorázovým prémiím již na více než 25.000 Kč. To znamená, že koncem roku se již mzda dostane téměř na 1000 euro. Koncem roku 2010 již bude podle ní průměrná mzda nad 28.000 Kč.
"Očekáváme, že růst mezd postupně zpomalí. Vzhledem k tomu, že se v makroekonomických číslech zatím finanční krize nikterak zásadně neprojevila, lze čekat určité zpoždění. K většímu zpomalení mezd nejspíš dojde až ve druhém kvartále roku 2009," řekla Šichtařová. "Myslím, že tentokrát převáží snaha o zachování pracovních míst, a tak tempo mezd v příštím roce výrazně zpomalí. Reálně by však díky velmi nízké inflaci mohla průměrná mzda růst rychleji než letos," poznamenal Dufek.
Mzdová vyjednávání, a tedy výhled mezd pro další rok, budou podle Vlka ve znamení vysoké inflace v letošním roce a výhledu výrazného zpomalení ekonomiky. Do mzdových vyjednávání by prý měla ideálně vstupovat budoucí inflace, avšak vysoká letošní čísla jistě budou odboráři použita k argumentaci. Na firmy ale bude příští rok doléhat nižší poptávka. Prostor pro růst mezd se tak omezí a vyjednávání budou zřejmě napjatější než kdy jindy. "Dosažitelný je růst průměrné nominální mzdy o šest procent. Vzhledem ke značným rizikům pro ekonomiku by ale bylo optimální o něco nižší tempo na úrovni čtyř až pěti procent," podotkl.
Ačkoli mzdy rostou svižným tempem, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať, připomněla Šichtařová. Ty nejoptimističtější výpočty prý ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. "V nejbližších letech přitom překleneme největší propast a malý zbývající rozdíl budeme dotahovat po druhou polovinu období. Existují však i teorie, že dotahování bude ještě výrazně delší," uzavřela.