ČSSD chce, aby peníze na důsledky krize byly už v rozpočtu

02.12.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 2. prosince (ČTK) - ČSSD požaduje, aby státní rozpočet na příští rok počítal s uvolněním peněz na řešení důsledků hospodářské krize. Vládní návrh rozpočtu nic takového neobsahuje, uvedl ve sněmovně stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér Mirek Topolánek namítl, že s tím vláda s opatřeními počítá v krizovém scénáři pro situaci, která ale zatím nenastala

"V krizovém scénáři, který teď nehrozí, jsme ochotni se bavit o výdajových limitech, o schodku rozpočtu, o opatřeních na příjmovém a výdajové straně," uvedl premiér v debatě o dopadech světové finanční krize na ČR. Jako konkrétní příklad Topolánek uvedl případné zvýšení objemu mezd ve veřejném sektoru tak, aby byla kompenzována inflace s celkovým dopadem na veřejné finance ve výši zhruba 2,5 miliardy korun.

Sobotka obvinil vládu, že je "zoufale pasivní", a že v rozpočtu stále kalkuluje se zrychlením růstu ekonomiky na 4,8 procenta, zatímco MMF a OECD odhaduji zpomalení až na dvě procenta, a nemá v rozpočtu žádné aktivní nástroje rozpočtové politiky. Topolánkem nastíněná opatření, která chce vláda použít v závislosti vývoji české ekonomiky, nejsou podle Sobotky finančně zajištěny. Česká vláda je "jediná ve střední Evropě, která doposud nepřijala žádná komplexní opatření, kterými by zmírnila dopady finanční krize na obyvatele," uvedl Sobotka.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) opáčil, že žádná vláda nemůže bezezbytku ochránit své obyvatele před všemi dopady hospodářské krize. "Vláda bude konat tehdy, kdy to skutečně přinese svůj efekt, a nástroji, které nebudou vyhozenými penězi. Pokud prognózy nebudou varovat před poklesem hospodářského růstu pod dvě procenta, pak jakékoli výrazné fiskální impulsy jsou neodpovědnost, které přinesou pouze čistou rozpočtovou ztrátu a žádný efekt," uvedl ministr.

Varoval před podlehnutím tlakům lobbistických skupin, které by chtěly pod záminkou krize dosáhnout na veřejné peníze, často tak spíše oddálit problémy s restrukturalizací a "více přikrýt svá manažerská pochybení z minulých let", podotkl Kalousek.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) nicméně předpokládá, že propad HDP na dvě procenta přinese až 100.000 nezaměstnaných a hrozí propadu výkonu průmyslu v rozsahu 15 až 30 procent. Vládní rozpočet ale neposiluje domácí investice. "To je skleníkový rozpočet, který nemá s ekonomickou realitou nic společného," řekl Urban. Vláda by podle něj měla zahájit debatu o stanovení termínu přijetí eura.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK