Na majetek poděbradských skláren byl prohlášen konkurz

Věřitelé požadují přes pět miliard korun. Ředitel podniku Jaroslav Seifert i odborářský předák Jaromír Žatečka ale tvrdí, že by to ve skutečnosti mělo být mnohem méně. Podle nich jsou do tohoto čísla zahrnuty pohledávky týkající se celé sklářské skupiny. "To jsou celoholdingová čísla, věřitelé je uplatňují u každé sklárny," míní Seifert.

V poděbradské sklárně bylo ještě v říjnu zaměstnáno kolem 440 lidí. "Většina odešla sama na základě nevyplacené mzdy. Dostanou první peníze až v půli března, tak pochopili, že je lepší čekat na úřadu práce než tady," uvedl Žatečka.

V současnosti údajně existují čtyři zájemci, kteří by sklárny chtěli odkoupit. Žatečka prý ale ví jen o jednom - tím je majitel místního autosalonu Pavel Louda. Nikdo další se podle něj v podniku zatím neobjevil.

Podle Žatečky by se sklárny jako celek prodávat nemusely. Okolo jsou totiž budovy, které s výrobou přímo nesouvisejí. Seifert by to ale nepovažoval za šťastné řešení. "Buď se to zachrání jako celek, nebo je to konec skla," obává se. "Je mi líto, jak se ničí, co se tady za 40 let vytvořilo. Protože jsem zažil pár konkurzů ve světě, kde jsem kupoval stroje," poznamenal.

Město chce na obnově výroby ve sklárnách spolupracovat. Zároveň vyčlenilo peníze na bezúročné půjčky zaměstnancům, které by jim měly pomoci překlenout kritické období bez výplat. Návrh počítá s 18.000 korunami na osobu, na půjčku budou mít nárok jen ti, kteří mají trvalé bydliště v Poděbradech.

Sklárny Bohemia začaly fungovat v roce 1877. Během své existence už několikrát přerušily provoz. Poprvé kvůli dluhům v roce 1886, během krize v 30. letech měla být továrna dokonce zbourána. Velká obnova a modernizace nastala v 50. letech, v roce 1993 byly sklárny zprivatizovány a od roku 1999 jsou součástí skupiny BCT.