V horní komoře, v níž sedí zástupci jednotlivých spolkových zemí, přitom balíček neměl podporu jistou. Do poslední chvíle totiž bylo sporné rozdělení nákladů stimulačních opatření ve výši 12 miliard eur (přes 309 miliard korun) mezi spolek a jednotlivé země.
Hlavní částí balíčku německé vlády jsou různé formy daňových úlev pro rodiny i malé a střední firmy. V nejbližších dvou letech mají na daňových odvodech ušetřit 32 miliard eur. Balíček, jenž bude uplatňován od 1. ledna, rovněž předpokládá přímé investice z veřejných rozpočtů zejména do infrastruktury.
Vláda velké koalice, v jejíž čele stojí křesťanská demokratka (CDU) Angela Merkelová, je nucena přemýšlet o možnostech, jak povzbudit největší evropskou ekonomiku, která se už v důsledku globální finanční krize ocitla v recesi a špatné výsledky očekává i v příštím roce.
Německu je vytýkáno, že se do boje proti hospodářské krizi nepustilo s větší odvahou. Němečtí politici sice navrhují další nejrůznější nástroje k povzbuzení ekonomiky, ale na nich se zatím nedokážou shodnou ani vládní strany mezi sebou. Levé křídlo sociálnědemokratické strany (SPD) například navrhuje občanům rozdat dárkové poukázky. To dnes ale v debatě ve Spolkové radě odmítl spolkový ministr financí za SPD Peer Steinbrück, jenž rovněž varoval před závody o to, kdo vymyslí více opatření na posílení ekonomiky.
Hlavně bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) zase hlasitě volá po urychleném celkovém snížení daní, což ale odmítá Merkelová, která chce s takovými zásahy do daní vyčkat až do parlamentních voleb v září příštího roku. V tom kancléřku podporuje i většina CDU.
Šéf sesterské CSU Horst Seehofer však pro dnešní vydání deníku Bild řekl, že stát musí jednat hned, pokud chce zabránit růstu nezaměstnanosti a zavírání podniků. "Je lepší, když bude stát konat teď, než aby utrácel tytéž peníze o několik měsíců později za podporu v nezaměstnanosti," varoval Seehofer.