"Nejistota před koncem roku je vysoká, nikdo neví, co příští měsíce přinesou," řekl šéf asociace Pierre Simon. Zároveň naznačil dvě varianty dalšího vývoje. Podle optimističtější, která je podle Simona pravděpodobná, lze oživení očekávat již koncem příštího roku. Nasvědčuje tomu prý několik faktorů - pokles inflace a cen komodit či významné snížení úrokových sazeb. Před rokem byla situace opačná, podotkl Simon. Pesimističtější scénář předpokládá pokles následovaný několika lety stagnace.
Jiří Plecitý z Evropské komise, který se dnes zúčastnil představení průzkumu, upozornil na to, že firmy z nových členských zemí jsou optimističtější než podniky ze starých zemí. Podle něj jde o pozitivní dopad rozšíření unie, ale i o důkaz přínosu nových zemí celé evropské sedmadvacítce.
Plecitý rovněž řekl, že Evropská komise udělá všechno pro to, aby krize byla krátká. Odkázal přitom na ozdravný plán, jejž komise nedávno představila. Jeho součástí jsou mimo jiné kroky na podporu malých a středních podniků. Podle Simona je tento plán dobrý a asociace ho vítá.
Asociace ve svém průzkumu evropského hospodářství, který se týkal očekávání na příští rok a jehož se zúčastnilo 70.000 firem, sledovala šest hlavních indikátorů. Vedle důvěry jím byly očekávání obratu za příští rok, prodeje na domácím trhu, prodeje na zahraničních trzích, očekávání ohledně zaměstnanosti a investiční klima.
Co se týče obratu, evropské firmy obecně očekávají pokles tržeb. Zejména v zemích, které nemají euro, jako je Bulharsko, Polsko či Švédsko, ale výhledy podniků zůstávají pozitivnější než ve dvou hlavních ekonomikách eurozóny, tedy ve Francii a Německu.
Mnoho firem v Evropě, zejména ze sektoru služeb, dále očekává pokles odbytu na domácím trhu. V případě exportu se kvůli zhoršující se hospodářské situaci většině firem nepodařilo splnit plány pro letošní rok, očekávání pro rok nadcházející jsou proto nízká.
Evropské firmy také zůstávají ostražité k vývoji na trhu práce. Z průzkumu vyplývá, že zatím není jasné, do jaké míry se krize projeví na vývoji nezaměstnanosti. Dvě třetiny oslovených podniků nicméně doufají, že si své zaměstnance příští rok budou moci udržet.
Relativně pozitivní výhled se týká také investic. Více než polovina účastníků průzkumu očekává, že si udrží stejnou míru investic jako letos, jedna čtvrtina na ně dokonce očekává vyšší výdaje.
Ekonomika všech 27 členských států EU ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných odhadů Eurostatu klesla o 0,2 procenta po stagnaci v předchozích třech měsících. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, které platí eurem, se snížila rovněž o 0,2 procenta. Zaznamenala již druhý pokles za sebou, což odpovídá jedné z definic hospodářské recese.