"Já na základě vývoje jinde ve světě očekávám, že dopad (ekonomické krize) bude tvrdší. Jsme otevřená ekonomika. Takže můj odhad růstu HDP na příští rok je nižší než všech institucí zde (v ČR). Očekávám, že jestliže budeme mít pozitivní růst, tak budeme šťastni a bude to úspěch," řekl Švejnar.
Analytici míní, že globální finanční krize již začíná působit i na tuzemskou ekonomiku. Podle dnes zveřejněných údajů totiž zahraniční obchod v říjnu spadl do téměř čtyřmiliardového schodku, nezaměstnanost v listopadu naopak stoupla na 5,3 procenta a růst spotřebitelských cen v listopadu klesl na nejnižší letošní úroveň 4,4 procenta, protože kvůli slábnoucí ekonomice obchodníci snižovali ceny.
Švejnar připomněl, že vývoz tvoří více než 80 procent českého HDP. "Ochlazení a recese v západní Evropě, která nastala, se nás samozřejmě dotkne. Do určité míry to můžeme kompenzovat, že najdeme nové trhy, ale musíme očekávat velké zpomalení," podotkl Švejnar. Za slabinu české ekonomiky v nynější situaci Švejnar označil vysoký podíl automobilového průmyslu. "Je to průmysl, který při těchto typech recesí trpí nejvíce. A to z toho důvodu, že lidé oproti jídlu a jiným běžným potřebám mohou nákup automobilu odložit," řekl Švejnar.
Světová ekonomická krize, která způsobila recesi v celé eurozóně, s mírným zpožděním dopadla plnou vahou už i na české firmy. Téměř 90 procent tuzemských podniků, a to nejen exportérů, podle Hospodářské komory ohlásilo meziroční pokles objemu zakázek. Celkem tři z pěti podniků na přelomu roku také prodlouží odstávku výroby.
České ekonomice by nyní podle Švejnara pomohlo snížení daní nejen podnikům, ale i fyzickým osobám. "Navrhoval bych razantní snížení daní z příjmů podnikům a naopak to kompenzoval daněmi v oblasti realit a spotřeby. To by nám prospělo, že bychom opravdu mohli být více konkurenceschopní," prohlásil Švejnar. Podle něj by se zároveň na úrovni EU mělo diskutovat o tom, jak posílit poptávku.
Premiér Mirek Topolánek minulý týden představil strategii, která má za cíl obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky. Podnikatelům však chybí brzké stanovení termínu přijetí eura a strukturální reformy.
Švejnar míní, že prvním splnitelným datem pro přijetí eura je stále rok 2012. "Měli bychom se snažit tam jít a dělat to v klidu, abychom nevzbudili jakékoliv podezření na finančních trzích, že děláme něco neobvyklého," uvedl Švejnar, který upozornil, že oddalování přijetí eura by neobvyklým signálem bylo. "Finanční trhy to mohou ohodnotit stejně negativně jako by hodnotily překotný a velice rychlý vstup (do eurozóny)," upozornil Švejnar.
Pozitiva přijetí eura podle Švejnara převyšují negativa, protože čeští vývozci se nebudou muset potýkat s kurzovými výkyvy české koruny, které jim způsobují velké finanční ztráty. Švejnar připomněl, že sousední Slovensko přijme euro na začátku příštího roku a Polsko s jeho zavedení spěchá. "Celkově je tendence k rychlejšímu přijetí. Nesmí se to samozřejmě dělat horem pádem, aniž bychom se dobře připravili, nicméně naše ekonomika je stejně připravená jako mnoho dalších ekonomik, které do eurozóny vstupují. V tom smyslu nemá význam věci dále z politických důvodů odkládat," uvedl Švejnar.