Vážně - nevážně: ...and justice for all?

Osmadvacátého října předává v hlučné a značně rozjařené atmosféře ve Vladislavském sále prezident Havel státní vyznamenání. Ta jsou spojená s hmotnou odměnou ve výši dvou Gastroturek a růžového polštářku se znakem českého státu. Jedno místo u baru zůstává prázdné – premiér Miloš Zeman se nedostavil z důvodů silného sociálního cítění s první dámou, kterou nechtěl přivést do rozpaků svým příchodem. Nemohl tak slyšet důležitý projev Václava Havla pronesený během přestávky na chodbě u fíkusů. Přes neustálé pochvalné výkřiky Bravo!, Opakovat!, Vrchní! ho neslyšeli ani přítomní novináři a tudíž si jej museli téměř celý vymyslet. Nicméně v jedné věci se trefili – v nedůslednosti české společnosti vypořádat se chybami předešlého režimu a to především s neochotnými pokladními v samoobsluhách. “Ještě hůře jsme na tom ve věci trestného stíhání těch, kteří svou leností a lascivními výrazy dávali svým spoluobčanům najevo, kdo na které straně pultu stojí,” postěžoval si Havel přímo jedné z uklizeček.

Poslední měsíce se ovšem roztrhl pytel se soudními procesy, týkající se zločinného zacházení se zákazníky v minulých letech. Sportovní komentátor Pavel Poulíček je přesvědčen, že se na scénu dostali konečně lidé, kteří již nejsou tolik spjati s komunistickým pojetím svobodného života a kteří se již netřesou při přelíčení strachy, zda jim druhý den v obchodě vymění zálohované bombičky do sifonu. “Je pravda, že vyšetřování se dala do pohybu až v posledních letech. Důvodů může být několik – od slintavky v Anglii až po požár Národního divadla. Vlastně to nikdo přesně neví,” připouští předseda senátu Petr Pithart a po očku sleduje ceduli v blízkém konzumu upozorňující na obrovský výprodej loňského pečiva. Monika Selešová má za to, že největší podíl viny na zdržování těchto procesů nese MHD. Ta jezdí k soudům velmi pomalu a ve svátcích dokonce vůbec. Hodně načatých procesů bylo navíc zastaveno v roce 1998, kdy se ministrem vnitra stal Václav Grulich, dlouholetý vedoucí mototechny. Ten několikrát naznačil, že jestli někdo ze soudců potřebuje náhradní díly na stopětku, měli by si je rovnou začít soustružit.

Věk, zdravotní stav a hlas jsou také častým důvodem, proč si spravedlnost dává tolik na čas. Pro obžalované není příliš těžké získat od závodního doktora potvrzení, že to mají v hlavě jako po exkurzi policejního komanda ve skladišti heroinu. Jejich oblíbení lékaři již mají dokonce pro tyto případy v šuplíku zvláštní razítko s textem “POMATENÝ JAK BICYKL”. Bývalé prodavačce v Prioru, obviněné ze sexuálního zastrašování, se již šest let daří bojkotovat vyšetřování díky omluvence potvrzující zvýšenou teplotu. Jiní si ani práci se sháněním potvrzení nedají a soud rovnou ignorují. Na přelíčení nechodí, schránky nevybírají, v televizi sledují pouze Kolotoč a cizím lidem zásadně neotvírají, jak je to učili rodiče. “Jistě, mnozí by mohli namítnout, proč je tedy nepřivedeme násilím, jako třeba Kajínka. No, dovedete si asi představit, co by s důchodcem udělal omračující granát a deset ozbrojených chlápků v kuklách? U nás je přece trest smrti zakázaný,” dodává smutně ministr Bureš.

Populární formou obstrukcí jsou také stížnosti na podjatost soudce, na jeho neupravený zevnějšek či na nízkou teplotu v soudní síni. Někteří z obžalovaných, kteří nepodceňují vliv veřejného mínění na rozsudek, vydávají své paměti. Moje drsná perzekuce v právním státě aneb já asi můžu za to, že nepřišel toaletní papír a ten chlápek vypadal jak malý oslík a byl nemocný na srdce – tak se jmenuje útlá knížečka vydaná nakladatelstvím Ruzyně. Její autor, pokladní v papírnictví, v ní popisuje své nynější útrapy před soudem. Nutno dodat, že nadpis tohoto svižného dílka tvoří větší část knihy.

Společnost má ale v této otázce celkem jasno. Více než polovina obyvatel republiky si myslí, že by tito lidé potrestáni být měli. Liší se však v tom, jaký by měl být vhodný trest. Evangelický farář Svatopluk Karásek by jim například pouze domluvil. Přísnější trest by ale uvítal písničkář Jaromír Hutka: “Ale jo, já jsem taky pro převýchovu. Co takhle pět let natvrdo v nějakém současném supermarketu?”

uvedená zpráva nevyjadřuje mínění serveru Finance.cz

minulý článek autora: Vážně - nevážně: Autorizovaní po roce