Tripartita nenašla shodu nad novelou horního zákona

Zrušení předkupního práva by mělo podle náměstka ministra životního prostředí Františka Pelce zabránit spekulativním nákupům a zároveň umožnit rovné podmínky všem, tedy i obcím, které budou moci pozemky využít pro svoje rozvojové plány. Podle těžařů změna naopak vyvolá spekulativní nákupy a umožní rovněž blokovat těžbu ekologickým aktivistům.

Pelc zdůraznil, že předkupní právo nevyplývá z historie těžebního práva, do zákona ho podle něj dostali těžaři relativně nedávno pozměňovacím návrhem ve sněmovně.

Novela dále zavádí roční lhůtu, do které musí těžební společnost dodat veškerou dokumentaci, která je potřebná k provedení odpisu zásob daného výhradního ložiska. Za nedodržení této lhůty bude těžebním společnostem hrozit pokuta až 20 milionů korun.

Podle SP by tím těžební společnosti byly nuceny poškozovat vlastní podnikatelskou činnost a náklady s tím spojené navíc uhradit. "Násilný zásah do hospodaření firmy může pak vést k řadě soudních sporů, včetně mezinárodních arbitráží za několik desítek miliard korun. Pro mnoho těžebních společností může mít zneužívání této právní normy likvidační účinek," dodal tiskový mluvčí svazu Milan Mostýn.

Těžařům se nelíbí ani návrh, aby s nimi úřady mohly znovu posoudit podmínky práva dobývat, pokud nezačnou s těžbou do 15 let od právní moci rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Podle Pelce je to v zahraničí obvyklá součást horního práva, například na Slovensku je lhůta ještě kratší. Zdůraznil, že paragraf nedává úřadům automatické právo rušit dobývací právo po uplynutí stanovené doby.

SP a tuzemské těžařské firmy proto požadují po parlamentu, aby zamítl návrh novely horního zákona, který v září schválila vláda. Zákonodárci by se měli nad návrhem sejít nejdříve v únoru příštího roku.

V současnosti zabírají těžební ložiska zhruba 1,8 procenta území ČR. Jde nejen o zásoby uhlí, ale i uranu, stavebního kamene, vápence či jílů.