ČR podepsala se SB dohodu o prodeji přebytků emisních povolenek

11.12.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 11. prosince (ČTK) - Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík dnes v Poznani podepsal se zástupci Světové banky (SB) předběžnou dohodu o prodeji přebytků povolenek na emise oxidu uhličitého, které má ČR k dispozici na základě kjótského protokolu. ČTK o tom informoval mluvčí MŽP Jakub Kašpar.

Práva na emise skleníkových plynů mohou v rámci kjótského protokolu prodávat země, které budou produkovat méně skleníkových plynů, než činí jejich kvóty. "Emisní kredity, tzv. jednotky AAU, může ČR prodat díky tomu, že oproti závazku z kjótského protokolu jsou emise CO2 nižší oproti roku 1990 nikoli o osm procent, ale o zhruba 25 procent. Právě rozdíl mezi kjótským závazkem a skutečnou výší redukovaných emisí tvoří počet jednotek, které má ČR k dispozici a může je prodat jiným zemím nebo podnikatelským subjektům, tedy cca 150 milionů," uvedl Kašpar.

Výnos z prodeje těchto kreditů bude příjmem Státního fondu životního prostředí ČR a pomůže financovat úspory energie a instalaci obnovitelných zdrojů energie v domácnostech. MŽP a SFŽP proto podle Kašpara budou moci na začátku roku 2009 otevřít rozsáhlé grantové programy, určené domácnostem na podporu energetických úspor a náhradu vytápění fosilními palivy za obnovitelné zdroje energie. "Očekáváme, že bychom mohli mít už v roce 2009 na tyto účely k dispozici pro české domácnosti až deset miliard korun," uvedl Bursík.

"Světová banka jako správce několika uhlíkových fondů je velmi ráda, že může spolupracovat s českou vládou," komentovala podpis dnešní dohody viceprezidentka Světové banky Katherine Sierrová.

Experti obou stran nyní budou pokračovat v jednáních, která konkretizují přesné parametry obchodu, včetně množství prodávaných emisních kreditů a ceny.

ČR už uzavřela podobnou dohodu v září s Japonskem, nyní probíhají finální jednání o podrobnostech této transakce.

Kupováním povolenek se průmyslové země a další subjekty mohou vyhnout nákladnému snižování emisí. Kritici tohoto systému z řad environmentalistů poukazují na to, že kupované povolenky často neztělesňují žádné ušetřené emise. Kjótský protokol totiž stanoví limit pro emise proti roku 1990 a většina bývalých komunistických zemí v čele s Ruskem prodělala v 90. letech v důsledku tržní transformace hluboký propad průmyslu spojený s výrazným poklesem emisí skleníkových plynů; ty jsou podle řady vědců zodpovědné za oteplování planety.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK