Analytici: Česká ekonomika pod vlivem eurozóny příští rok zpomalí

"Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Ekonomické ochlazení tak ovlivní státní rozpočet, jehož navržený deficit ve výši 38,1 miliardy korun je podle ekonomů a také ministerstva financí spíše neudržitelný. Ministr financí Miroslav Kalousek ve čtvrtek uvedl, že rozpočtový schodek může být mezi 50 až 60 miliardami korun, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas dnes připustil i 70 miliard korun. Teprve na začátku příštího roku ovšem Kalousek představí plán na škrty v provozních výdajích jednotlivých ministerstev.

Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH.

I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.

Centrální banka tak bude mít kvůli vývoji v ekonomice další prostor pro snížení úrokových sazeb. Podle analytiků není vyloučeno, že sazby příští rok klesnou až na 1,5 procenta.

Česká měna by v příštím roce podle analytiků neměla příliš oslabovat od současných hodnot mezi 25 až 26 korunami za euro. Zatímco letošek byl z pohledu koruny velmi rozkolísaný, v příštím roce sice kvůli finanční krizi může občas k výkyvům dojít, celkově by měl být ale vývoj kurzu mnohem klidnější, odhadují ekonomové. "Česká ekonomika na tom bude pořád lépe než evropská. Takže důvod pro dramatické oslabení koruny by neměl přijít," uvedl analytik společnosti Citco-finanční trhy Jiří Šimek.

Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese," komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.

Dopady krize včetně nutnosti propouštět mezi prvními pocítili tuzemští výrobci automobilů a jejich dodavatelé. Kvůli poklesu zájmu o auta omezují výrobu a do poloviny příštího roku se zbaví 13.500 lidí, tedy zhruba desetiny pracovníků. Snižovat stavy však neplánují všichni. Podle odborníků se ekonomický propad projeví v příklonu zákazníků k menším vozům, výrobce takových aut, kolínská TPCA, tak hodlá naopak pracovníky přijímat.

Propad automobilové výroby s sebou stahuje i další odvětví, například textilní a strojírenský průmysl a sektor dopravy. Celkově světová ekonomická krize postihla nejvíce tuzemské podniky ve zpracovatelském průmyslu, nejméně veřejnou správu a výrobu a rozvod elektřiny, ukázal průzkum Hospodářské komory ČR mezi téměř 1900 členskými firmami. Již téměř 90 procent podniků podle něj zaznamenalo úbytek zakázek a tři z pěti firem byly nuceny omezit výrobu. Úbytek poptávky po pronájmech a finančním zprostředkování naznačuje, že podniky musejí šetřit, přehodnocovat své plány nebo odkládat plánované investice.

Banky naopak podle opakovaných prohlášení zástupců vlády i ČNB globální finanční krize neohrožuje, nezabránila jim ani ve zvyšování zisků. Letošní zisk tuzemského bankovního sektoru by zřejmě měl překonat rekordních 47 miliard korun z loňska, uvedl pro ČTK viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

Očekávané zpomalení růstu české ekonomiky se podle odhadů projeví poklesem poptávky po úvěrech, ten ale budou částečně kompenzovat vyšší úroky úvěrů a půjček. Banky by tak měly podle odhadů nadále zvyšovat zisky, ale mnohem pomaleji než v minulých letech, již tedy ne dvouciferným tempem. Pravděpodobné je podle odborníků zhoršení platební morálky klientů.

Krize může dál prohloubit propad pozemního stavitelství, do kterého patří například i výstavba bytů. Jejich ceny ale podle odborníků s výjimkou těch panelových ve většině případů příliš neklesnou. Developeři už začali omezovat spekulativní výstavbu, tedy stavby budov bez předem sjednaných nájemců. Nutí je k tomu i banky, které požadují vyšší spoluúčast investora i větší podíl předem prodaných či pronajatých nemovitostí.

Případnou nepříznivou situaci investorů by podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše pocítily především střední a menší firmy. Stavebnictví jako celek však v příštím období dokáže výpadek pozemních staveb nahradit především větší výstavbou v oblasti dopravy, kterou financuje stát. Oživení investic do komerčních nemovitostí někteří odborníci očekávají už ve druhém pololetí příštího roku, kdy podle nich banky začnou na trh opět pouštět peníze.

Předpokládaná nižší poptávka po bytech souvisí i s horší dostupností hypoték. V následujících měsících nelze podle generálního ředitele Hypoteční banky Jana Sadila očekávat razantní snížení úrokových sazeb, které by kopírovalo vývoj úroků stanovovaných centrální bankou. Sazby na mezibankovním trhu, ze kterého banky čerpají peníze na hypotéky, totiž podle něj přestaly odpovídat vývoji sazeb ČNB. Nové hypotéky se v říjnu prodávaly v průměru s úrokem 5,7 procenta, tedy v blízkosti dlouhodobého rekordu.

Sadil by proto považoval za úspěch, pokud by banky v příštím roce na hypotékách půjčily stejnou sumu jako letos. Už v tomto roce přitom podle jeho odhadů objem nových hypoték klesl na zhruba 120 miliard korun z loňských 142 miliard.

U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové náklady. Snaha zákazníků v důsledku krize více šetřit může vést k tomu, že lidé při nákupu budou sahat po levnějších potravinách. "Přestože objem nákupů finanční krize neovlivnila, mění se obsah nákupních košíků zákazníků," poznamenal mluvčí obchodního řetězce Ahold Libor Kytýr.