Reformy v Číně nastartovaly silný růst, venkov je ale stále chudý

Většina analytiků předpovídá, že Čína bude mít už v průběhu tohoto století největší ekonomiku na světě, a to bez ohledu na to, jaká konkrétní měřítka hrubého domácího produktu (HDP) se k výpočtu použijí. Zatím ale platí, že podle parity kupní síly je HDP Spojených států asi dvakrát větší než HDP Číny.

V rámci reforem se v Číně mohly osamostatnit některé podniky, které vlastnila vláda. Státní představitelé v jednotlivých provincích a vedoucí pracovníci ve firmách tak měli volnější ruku, takže v odvětví služeb mohla vzniknout široká škála podniků v soukromém vlastnictví. Později reformou prošel bankovní sektor a začal fungovat akciový trh.

Právě soukromé podniky nyní táhnou hospodářský růst celé Číny, zatímco o státních podnicích totéž říci nelze. Částečně je to ale dáno tím, že pokud je to v silách státu, snaží se přes firmy, v nichž má hlavní slovo, pomoci venkovu. Tím ale snižuje konkurenční postavení těchto firem vůči soukromým podnikům, které takové ohledy většinou brát nemusejí.

I když se životní úroveň obyčejných Číňanů v průměru poměrně rychle zvyšuje, zůstávají v příjmech značné rozdíly, které se dokonce prohlubují. Díky liberalizaci trhu vzkvétají největší města, kde může dobře fungovat konkurence, venkov ale snahu reformovat ekonomiku nepociťuje. Řada mladých lidí tak venkov opouští a odchází do velkých měst.

Navzdory fenomenálnímu růstu ekonomiky ale Čína není imunní vůči problémům, s nimiž se potýká globální ekonomika. V listopadu se meziročně snížil vývoz i dovoz, což řadu lidí překvapilo, hlavně propad dovozu. Světová banka odhaduje, že čínská ekonomika příští rok zpomalí tempo růstu na 7,5 procenta, týdeník Economist ale upozorňuje, že při nižším růstu než osm procent už by Čínu opět mohly potkat sociální nepokoje.

Příjem na hlavu v Číně loni podle statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhl asi 2483 dolarů, což je ve srovnání s ostatními státy světa málo. Čína se tak zařadila až na 107. místo ze 179 zemí. Jen mírně lepšího výsledku země dosáhne po přepočtu tohoto údaje paritou kupní síly. Příjem na hlavu pak činil 5325 dolarů, což Čínu řadilo na 100. místo.

Pro srovnání: nominální příjem na hlavu v České republice podle stejného zdroje loni činil 16.956 dolarů, což zemi řadilo na 36. místo. Po přepočtu paritou kupní síly příjem na hlavu činil 24.229 dolarů a Česká republika se zařadila na 35. místo ze 179 zemí. První se v tabulce umístil Katar, na druhém místě je Lucembursko, Spojené státy jsou šesté.