"Myslím, že způsob, jakým bude české předsednictví spolupracovat se členskými státy a evropskými institucemi při organizaci evropské odpovědi na ekonomickou krizi, je zřejmě nejdůležitějším prvkem předsednictví," prohlásil Barroso.
Připomněl, že Českou republiku zároveň v souladu s jejími prioritami čeká řešení otázek energetické bezpečnosti či přijetí opatření, která mají zjednodušit život malým a středním podnikům. Zároveň se během předsednictví uskuteční důležitá schůzka nejvyspělejších zemí (G20) v Londýně a summit Evropské unie a Spojených států.
Podle něj přitom nevadí, že Česká republika dosud nezavedla společnou evropskou měnu, a není tak členem takzvané eurozóny. Setkání jejích ministrů financí přitom dosud udávalo tón při řešení následků krize. Podle Barrosa ale v eurozóně není ani Británie a během jejího předsednictví s tím prý nebyly problémy. Euro navíc nemá ani Švédsko, které předsednictví od Čechů převezme.
Šéfové států a vlád Evropské unie se na plánu obnovy evropské ekonomiky postižené krizí dohodli minulý týden na summitu v Bruselu. Plán počítá s finanční injekcí ve výši zhruba 200 miliard eur (více než pět bilionů korun), které by měly putovat na pomoc hospodářství.
Vedle finanční injekce plán obsahuje například kroky k posílení zaměstnanosti či zlepšení situace malých a středních podniků. Dalšími body jsou podpora investic do výzkumu a vývoje, zejména pak do ekologicky šetrných technologií, rozvoj infrastruktury či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví. Návrh se zabývá i regulací finančních trhů na evropské i globální úrovni a podporou rozvojových zemí.
Vzhledem k tomu, že plán počítá s masivní finanční injekcí, je velmi pravděpodobné, že státy minimálně v příštím roce prohloubí své rozpočtové deficity, což by mohlo vést k porušení unijních pravidel pro hospodaření. Evropská komise již nicméně uvedla, že pravidla jsou dostatečně flexibilní a že v případě hluboké krize, jako je ta současná, od nich lze dočasně upustit.