Novelou se zabývá sněmovna a prošla již prvním čtením. Autoři dopisu prosí poslance z kulturního výboru a také mediální komise sněmovny, aby byla novela zákona projednána co nejdříve, a to pokud možno bez velkých změn.
"V diskusi se zákonodárci SKSP (mediální komise), která trvá téměř rok, vznikl návrh právní normy, který udržuje křehký konsensus. Neopatrným odstraněním některých ustanovení nebo doplněním, které by znamenalo nevyváženost, by tento konsensus pochopitelně zmizel a došlo by k úplné destabilizaci rozhlasového trhu," uvádí se v závěru dopisu.
Podepsáni jsou pod ním členové představenstva APSV, mimo jiné Michel Fleischmann za českou pobočku Lagardere provozující stanice Frekvence 1 a Evropa 2, Jiří Hrabák za společnost Londa provozující Rádio Impuls, Daniel Sedláček za Media Bohemia, Radek Vaškovič za Radio Investments a Michal Zelenka za vlastnicky nepropojené stanice a zároveň předseda asociace.
Soukromá rádia upozorňují poslance na tři základní problémy, s nimiž se v současné době potýkají a které je nutno podle nich novelou vyřešit. Jen to prý přispěje k přechodu na digitální rozhlasové vysílání, který je podle odhadu soukromých stanic možný kolem roku 2019.
Prvním problémem je způsob výpočtu pokrytí regionálních sítí. Podle zákona platí, že pokud jedna fyzická nebo právnická osoba vlastní více licencí k regionálním a lokálním rozhlasovým stanicím, nesmí součet pokrytí těchto spřízněných stanic překročit hranici 70 procent obyvatel ČR.
Nedávno ale vysílací rada upozornila dvě sítě rádií patřících pod Media Bohemia a Lagardere, že po použití nového způsobu výpočtu, na kterém se rada dohodla s ČRo a Českým telekomunikačním úřadem, tuto hranici překračují a vyzvala je k nápravě. Obě firmy považují postup rady za nepřijatelný, jehož jediným cílem je "administrativně" zajistit, aby podle nové metodiky výpočtu stouplo pokrytí všech celoplošných stanic Českého rozhlasu nad zákonem stanovenou hranici 95 procent. S novým výpočtem ovšem stoupne i podíl regionálních stanic a překračuje 70 procent.
Podle soukromých rádií byla takto změněna pravidla v průběhu hry. Pokud by navíc rádia zákon nesplňovala, mohla by přijít o část svých kmitočtů a dokonce i o své licence. "Tento postup RRTV může fakticky znamenat nucené vyvlastňování, ke kterému však může dojít pouze na základě zákona a v jeho mezích a nikoliv rozhodnutím správního orgánu," píše se v dopise.
"V důsledku tohoto postupu rady hrozí všem dotčeným subjektům škody velkého rozsahu z důvodu znehodnocení vložených investic a v některých případech i s možným následkem bankrotu. Netřeba asi zmiňovat, že všichni, takto postižení provozovatelé rozhlasového vysílání se hodlají obracet s žalobami na náhradu škody proti státu," uvádí se dále.
Dalším problémem je lokální a regionální odpojování reklamy na celoplošných stanicích a způsob vznikání sítí rozhlasových stanic. Šéf asociace řekl, že názor rady vychází z definice pokrytí pro celoplošnou stanici. "Ta je definována tak, že pokrývá svým vysíláním 70 procent populace. Rada předpokládá, že když stanice odpojí lokálně reklamu, nevysílá svůj program již se 70procentním pokrytím," uvedl.
V této souvislosti tak podle Zelenky vyvstává otázka, zda je reklama programem či nikoli. Rada prý sama již po léta praktikuje postup, že při kontrole poměru hudby a slova, který je součástí licenčních podmínek, nejprve odečte čas reklamy a pak zbylé programové prvky přepočítá na 100 procent. "V případě odpojování však tvrdí, že reklamu považuje za součást programu," podotkl Zelenka.