Správné řízení daňových rizik je v období globální finanční krize důležitější než kdy předtím

Daňoví manažeři nyní kladou na efektivní řízení daňových rizik větší důraz než kdykoliv předtím. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti Ernst & Young zaměřeného na řízení daňových rizik. Podíl manažerů, kteří mají pro tuto činnost vyhrazeno 20 % svého času, vzrostl oproti předchozímu průzkumu uskutečněnému v roce 2006 ze 16 % na 26 %.
V pořadí již třetího mezinárodního průzkumu prováděného jednou za dva roky, se zúčastnilo 541 ředitelů daňových oddělení a finančních ředitelů z celého světa.

Efektivnější fungování daňové funkce, které umožní předcházet rizikům v této oblasti, má pro oslovené manažery zásadní význam: více než 90 % z nich uvedlo, že řízení daňových rizik pro ně bude v následujících dvou letech prioritou.

„Celosvětová finanční krize a neustálé změny daňové legislativy nutí společnosti, aby řízení daňových rizik věnovaly větší pozornost,“ říká Mark Weinberger, globální ředitel daňového poradenství Ernst & Young. „I když jsme v uplynulých dvou letech zaznamenali významný pokrok, řadu společností čeká ještě dlouhá cesta. S daňovými riziky se dnes setkáváme doslova na každém kroku, a proto se jejich řízení musí stát nedílnou součástí řízení rizik celopodnikových. Z úrovně jednotlivých procesů a kontrol je nutné přejít na úroveň podnikové strategie, řízení výkonnosti a komunikace.“

68 % respondentů průzkumu uvedlo, že největší problém pro ně představují nové zákony nebo měnící se legislativa. Rostoucí role státu tento tlak v následujících letech ještě zvýší, protože vlády budou uplatňovat nové návrhy na podporu konkurenceschopnosti států v oblasti rozvoje podnikatelského prostředí a tvorby nových pracovních míst a budou hledat nové možnosti jak podpořit celkové výnosy.
„Zvládnutí legislativních změn je v současnosti jednou z klíčových výzev v oblasti řízení daňových rizik. Daňové předpisy v jednotlivých zemích procházejí stále častějšími změnami s cílem zvýšit daňovou konkurenceschopnost dané země a současně zajistit požadovaný výnos" říká Libor Frýzek, vedoucí partner daňového oddělení Ernst & Young v České republice.

Na špičce v řízení daňových rizik jsou velké nadnárodní společnosti (s obratem nad 25 miliard USD), které mají dobře propracovanou oblast daňového plánování, dodržování předpisů, daňové účetnictví i řešení daňových sporů. Tyto společnosti všeobecně kladou na řízení daňových rizik největší důraz. Zatímco v této kategorii považuje řízení daňových rizik za klíčové 50 % oslovených společností, celkově zastává tento názor pouze 42 %.

„Ekonomicky nejisté časy vedou k vyšším daňovým rizikům. Rychleji se mění předpoklady, na nichž jsou založeny daňové modely, na transakce je často méně času a zdrojů, potřeba ušetřit hotovost i náklady je velká. S odstupem času se v podobě zpřísněných daňových pravidel projeví i účet, který budou muset vlády za současnou podporu ekonomice zaplatit.“ říká Jan Čapek, partner daňového oddělení Ernst & Young v České republice.

Trendem je snaha daňovým rizikům předcházet. Oslovení daňoví manažeři uvedli, že se jim nyní daří efektivněji pokrývat širší spektrum rizik. Důležité je podle nich také propojení řízení daňových rizik s ostatními kontrolními složkami organizace, například s interním auditem nebo s programem řízení celopodnikových rizik. 49 % respondentů uvedlo, že jejich společnost zavedla opatření zaměřující se na zkvalitnění interních procesů s cílem začlenit daňovou funkci do vnitřní organizace.

Klíčovým předpokladem efektivního řízení daňových rizik je podle respondentů průzkumu interní komunikace. U společností, jejichž představenstvo je o daňových rizicích pravidelně informováno, je větší pravděpodobnost, že zavedou konkrétní opatření na ochranu proti těmto rizikům. 87 % oslovených manažerů se domnívá, že jejich komunikace s vrcholovým managementem je velmi dobrá. Pouze 14 % přiznalo, že pro představenstvo nepřipravují žádné prezentace o daňových rizicích. Společnosti, jejichž představenstvo je o daňových rizicích informováno pravidelně každé čtvrtletí, efektivněji používají technologii pro sběr dat a pracovní toky.

Daňoví manažeři se v současnosti potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Získat a udržet si špičkové odborníky je podle respondentů stále obtížnější. 77 % z nich uvedlo, že nedostatek kvalifikovaných odborníků je faktorem zvyšujícím daňová rizika. Velkou pozornost věnují rovněž školení personálu. Dalším problémem, s nímž se nadnárodní společnosti fungující ve stále větším počtu zemí potýkají, je řízení zaměstnanců zahraničních dceřiných společností.

Průzkum dále přinesl tato zjištění:

•  Řada společností dnes řeší, jaké dopady bude na jejich celosvětovou síť mít globální přechod na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Mnoho z nich se také potýká se stále sofistikovanějšími prověrkami prováděnými správcem daně.
•  88 % respondentů se domnívá, že „úspěch při jednání se správcem daně“ je z hlediska dopadu na výsledek hospodaření velmi důležitým, případně klíčovým faktorem.
•  Téměř 70 % respondentů uvedlo, že efektivní plánování daňových sazeb je pro daňové oddělení velmi důležité, případně klíčové.
•  48 % oslovených společností nemá funkci daňového kontrolora, který by v rámci daňového oddělení zodpovídal za účetní výkaznictví.