Novela chce pro exekutory zavést poplatek za informace od ČSSZ

Navrhovatelé argumentují tím, že počet žádostí o informace například od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) od roku 2002 neustále roste. Například jen za rok 2006 to bylo víc než 133.000 žádostí. Také se stává, že na údaje o témže člověku se exekutoři ptají opakovaně.

"Považujeme to za naprostý nesmysl, který pouze zvýší náklady soudní exekuce a tudíž zátěž povinného, tedy dlužníka," sdělil mluvčí Exekutorské komory Pavel Kočiš. Jde podle něj o asociální a nesystémové opatření.

Exekutor si může poplatek zahrnout do nákladů na exekuci, které pak zaplatí postižený dlužník. "V konečném důsledku pak mohou běžné náklady na soudní exekuci dosahovat nikoliv dnešních 3500 korun, ale klidně dvoj- i trojnásobek," varuje Kočiš. Podle dřívějších údajů Exekutorské komory se loni téměř tři čtvrtiny exekucí týkaly právě fyzických osob.

Zpracování odpovědí na žádosti je však podle poslanců pracné, časově náročně a úřady navíc musejí dodržovat zákonem danou třicetidenní lhůtu. A zatímco počet žádostí ze všech stran, například od soudů nebo insolvenčních správců roste, počet zaměstnanců úřadů klesá.

Poslanci také poukazují na to, že zavedení poplatku může státu přinést nezanedbatelné příjmy. Částka 500 korun se bude platit formou kolku za každou podanou žádost. Předkladatelé počítají s tím, že zavedení poplatku samo o sobě počet žádostí nesníží. V delším časovém horizontu by ale jejich počet klesnout mohl, protože ubude opakovaných žádostí.

Na orgány sociálního zabezpečení se exekutoři obracejí, když potřebují zjistit, zda má dlužník nějaký plat, důchod nebo pobírá sociální dávky. Takový příjem pak mohou postihnout srážkami a z nich dluhy uhradit.

Jen za loňský rok se u soudů sešlo přes 470.000 návrhů na exekuci, z toho jich soudy nařídily téměř 428.000. Proti předchozímu roku to byl nárůst o zhruba dvě pětiny. Podle komory to byl největší nárůst od roku 2001.