Podle Dubna měl zásadní význam pro snížení výskytu nemoci zejména zákaz používání masokostních mouček při krmení hospodářských zvířat a důsledné odstraňování takzvaného rizikového materiálu z těl jatečných zvířat po porážce. Mezi rizikový materiál patří hlavy s mozky, oči, uzliny, mícha a části střeva porážených zvířat.
Od objevení BSE v Česku je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat.
"I v ostatních členských zemích EU případů BSE ubývá, nezmění-li se tedy nic k horšímu, a nic nenasvědčuje, že by mělo, bude možné, zřejmě do roka, počítat se snížením počtu vyšetřovaných zvířat na BSE," uvedl Duben. Snížení počtu kontrol by podle něj přineslo významnou úsporu pro jatka, případně i pro zemědělce.
Celkem bylo od roku 2001 do konce letošního listopadu vyšetřeno 1,351 milionu kusů skotu, nemoc šílených krav byla diagnostikována ve 28 případech. Naposledy testy nemoc odhalily loni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji.
Kvíz pro opravdové automobilové znalce, kteří mají auta doslova v ruce. Jen tací poznají jednotlivé modely podle řadicí páky
Test Volkswagen Passat Variant 2.0 TSI 4Motion R-Line: Podeváté a nejspíš naposled
Škodovky mají problémy se zabezpečením infotainmentu. Útočníci jsou schopní nahrávat hovory na dálku
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v letech 1945 až 1989 (druhá část)
Je v zájmu každého, aby znal pravidla pro jízdu v obci. Kvíz vám ukáže, jak na tom jste
