Ukrajinská společnost Naftogaz již dříve oznámila, že vzhledem ke čtvrtečnímu ukončení dodávek ruského plynu pro ukrajinské odběratele je nucena z technologických důvodů odebírat denně z tranzitu 21 milionů metrů krychlových plynu, aby udržela přepravu v chodu.
"Takovým způsobem ukrajinská strana otevřeně přiznává, že krade plyn, a nijak se za to nestydí," prohlásil dnes mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.
Podle mluvčího Ukrajinci nevyhověli ani požadavku Gazpromu na přepravu 303 milionů metrů krychlových v příštích 24 hodinách, ale souhlasili jen s 296 miliony metrů krychlových. Kvůli tomu Gazprom zvýší tranzit přes Bělorusko.
Gazprom při čtvrtečním zavření kohoutků Kyjevu současně oznámil, že zvyšuje množství dodávek plynu evropským odběratelům, a to na 326 milionů metrů krychlových.
Podle ruských médií vinou rusko-ukrajinského konfliktu už snížení dodávek o deset milionů metrů krychlových plynu pocítili odběratelé na Balkánu. Region denně požaduje 66 milionů metrů krychlových. Ruská strana se údajně snaží výpadek nahradit přes Turecko.
Jablkem sváru se jeví ukrajinský dluh za dřívější dodávky, který Gazprom i s pokutou vyčísluje na 2,1 miliardy dolarů, nová cena plynu pro letošní rok a výše poplatků za tranzit plynu do Evropy.
Loni Ukrajinci platili 179,50 dolaru za 1000 metrů krychlových, necelou polovinu co zákazníci v Evropě. Gazprom zpočátku navrhoval cenu zvýšit na 418 dolarů, ale během středečních jednání podle ruského premiéra Vladimira Putina předložil nabídku 250 dolarů za tisíc metrů krychlových. To však Ukrajinci odmítli, protože Rusové požadovali zachovat tranzitní poplatky v dosavadní výši necelých 1,7 dolaru za tisíc krychlových metrů a 100 kilometrů.
Kyjev zpočátku navrhoval 201 dolarů za 1000 metrů krychlových, posléze však nabídku zvýšil na 235 dolarů. Obě strany se však před silvestrovskou půlnocí rozešly bez dohody a následující den Gazprom zavřel kohoutky. Nyní Gazprom podle šéfa firmy Alexeje Millera požaduje za obnovení dodávek tržní cenu 418 dolarů za 1000 metrů krychlových.
V pozadí sporu jsou i napjaté vztahy mezi Moskvou a Kyjevem od "oranžové revoluce", která na Ukrajině v roce 2004 nastolila prozápadní režim.