"Například bychom v krizovém scénáři měli přeorientovat daňovou soustavu tak, abychom odlehčili nebo úplně eliminovali třeba daně ze mzdy, a tím snížili náklady na pracovní síly a podstatně ulevili podnikům," uvedl Švejnar. Výpadek v příjmech státní pokladny by podle něj mohlo nahradit zvýšení daní z realit nebo spotřební daně. "Je to úplně jiné myšlení, ale naše situace také není normální a měli bychom v případě silně negativního šoku být připraveni na alternativní řešení," dodal.
Švejnar zároveň uvítal myšlenku zřízení národní ekonomické rady, s níž přišel premiér Mirek Topolánek. "Je to krok správným směrem, jestli tuto radu obsadí odborníky a dá jí velké pravomoci," poznamenal. Vláda si ale prý bude muset položit otázku, jak nejlépe může pomoci Evropě úspěšně čelit dalšímu krizovému vývoji. Evropa má totiž podle něj oproti Americe velkou nevýhodu, a to že nemá jednu federální vládu, která může zásadní věci řešit.
Zároveň by se podle ekonoma nemělo zbytečně odkládat zavedení evropské měny. "Přirozeným postupem by mohlo být, že nyní vyhlásíme datum, a finanční trh by to měl vidět jako přirozený vývoj," dodal Švejnar.