Vlády obou zemí minulý týden ujišťovaly, že se spor nedotkne tranzitu zemního plynu dále do Evropy. V neděli se však Česká republika zařadila do skupiny států, na které dopadl spor Moskvy a Kyjeva kolem údajně nezaplacených faktur za plyn. Ruská plynárenská společnost Gazprom přestala plyn dodávat Ukrajině na začátku ledna. V pátek mírný pokles tlaku v plynovodu z Ukrajiny oznámilo Slovensko, Maďarsko a Polsko a dodávky plynu do Rumunska klesly o 30 až 40 procent. V sobotu se snížilo také zásobování Bulharska.
RWE Trangas objednává plyn formou takzvaných nominací pro každý den zvlášť, doplnil Chalupský. Zásobníky zemního plynu jsou v současnosti plné ze zhruba 80 procent, je v nich tedy více než dvě miliardy krychlových metrů zemního plynu. To by podle Chalupského dokázalo uspokojit vyšší spotřebu v průběhu zimní topné sezony.
Řešení krize zatím zřejmě není v dohlednu. Obě strany se obviňují z neochoty jednat. Po páteční návštěvě ukrajinské delegace v sobotu do České republiky jakožto předsednické země Evropské unie přijeli zástupci Gazpromu. Evropská unie spor považuje za obchodní a nehodlá do něj zasahovat, zároveň ale doufá v jeho brzké řešení. O sporu budou dnes v Bruselu mimořádně jednat zástupci členských států EU.
Gazprom podle sobotního vyjádření vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry českou vládu ujistil o tom, že závazky vůči odběratelům plynu jak v EU, tak v Česku musejí být dodrženy. Lidé v ČR proto nemají důvod ke znepokojení, zásobníky jsou plné, uvedl dříve Vondra.
Evropská unie se svou závislost na dodávkách plynu z Ruska pokouší již delší dobu zmírnit. Sází proto například na nový plynovod Nabucco, který by měl přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Některé země, například Německo, ale připravují své vlastní projekty s Ruskem. Unie v Rusku získává zhruba čtvrtinu své spotřeby plynu. Česká závislost na ruském plynu je přitom mnohem vyšší, když do Česka z Ruska proudí 75 procent potřeby zemního plynu. Zbytek připadá na Norsko.