Rusko vyzvalo v neděli Evropskou unii, aby dohlédla na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, a obvinilo znovu Kyjev z krádeže plynu. Ukrajina to popírá. Nejvýraznější pokles dodávek od počátku ledna, kdy Gazprom přerušil Ukrajině přísun plynu, zaznamenávají balkánské země.
StatoilHydro uvedl, že těží téměř na maximum kapacit a že většinu jeho vývozu určují dlouhodobé smlouvy o dodávkách s odběrateli. Podnik také oznámil, že globální finanční krize ohrožuje jeho projekt nového plynovodu do Skandinávie a případně i do střední Evropy.
Ruský Gazprom přestal dodávat Ukrajině plyn 1. ledna kvůli sporu o dluhy a ceny plynu. Důvěryhodnost Ruska jako spolehlivého dodavatele plynu pro EU to oslabilo, i když západní Evropa nehlásí žádné narušení dodávek.
Vzhledem k ubývání severomořských zásob ropy se Norsko čím dál více v krytí svých energetických potřeb soustředí na zemní plyn. Předpokládá se, že jeho vývoz vyvrcholí v příští dekádě nad 120 miliardami krychlových metrů za rok.
Za prvních deset měsíců roku prodalo Norsko 80 miliard metrů krychlových, z nichž naprostá většina mířila do Evropy. Meziročně je to o 7,9 procenta více. Norský vývoz plynu pokrývá zhruba 16 procent poptávky v Evropské unii.
Konflikt Ukrajiny a Gazpromu poprvé ovlivnil zásobování České republiky v neděli, kdy společnost RWE Transgas oznámila, že její denní objednávka byla zkrácena o pět procent. Dnes český Transgas uvedl, že obdrží plný sjednaný objem, a totéž sdělilo Slovensko.