Areva bude mít v projektu podíl 66,65 procenta a vláda Nigeru si ponechá 33,35 procenta. Počáteční investice bude 1,2 miliardy eur a Areva z toho bude financovat dvě třetiny.
Důl zaměstná 1400 lidí. Po 35 let by měl v průměru produkovat 5000 tun uranové rudy za rok. Těžba v lokalitě začne v roce 2012 a díky ní by se měl Niger stát jedním z největších producentů uranu na světě.
Vládou kontrolovaná Areva obnovila jednání se západoafrickým pouštním státem loni v lednu. Tehdy stál uran na světových trzích kolem 90 dolarů za libru, což je proti posledním cenám téměř dvojnásobek. "Ceny nejsou tam, kde byly při začátku jednání, i tak nám ale vyjednané podmínky umožňují otevřít tyto přírodní zásoby," uvedla generální ředitelka Arevy Anne Lauvergeonová.
Minulý měsíc manažerka uvedla, že Areva bude o nigerijskou smlouvu usilovat více. Několik jiných těžebních plánů v Africe vzalo v poslední době za své právě kvůli propadu cen komodit na světových trzích. Ten vyvolala globální finanční krize a hospodářská recese, s níž se očekává i pokles poptávky po surovinách, napsala agentura Reuters.