SPD už připouští daňové úlevy v druhém stimulačním balíčku

Po několikatýdenním striktním odmítání okamžitého snížení daňové zátěže dnes Müntefering prohlásil, že jeho strana bude v této záležitosti konstruktivní, pokud koaliční partneři jinak nedají. "Pokud to v unii z neurotických důvodů jinak nejde, pak to zkrátka musíme udělat," připustil dnes šéf sociální demokracie.

Zástupci stran velké koalice mají o druhém podpůrném balíčku znovu jednat v pondělí. Podle informací německých médií se nepřipravuje zásadní daňová reforma, ale jen drobné kroky, jako je zvýšení základní nezdanitelné částky pro výpočet daně z příjmu z nynějších 7664 eur na zhruba 8000 eur (téměř 21.000 korun) a úpravu sazeb daně z příjmu.

Ještě v úterý večer první kandidát sociálních demokratů do zářijových parlamentních voleb, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, snížení daní odmítl s argumentem, že by bylo nelogické a neodpovědné v současné situaci státu ještě brát peníze.

Zahrnutí daňových úlev do nového balíčku od počátku vehementně prosazovala bavorská CSU, které se už v neděli o podařilo přesvědčit sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové. Konzervativci podle německých médií chtějí, aby se stát v zájmu daňových úlev vzdal úhrnem 7,5 miliard eur. Dvouletý plán by měl rovněž obsahovat například snížení příspěvku do nemocenských pokladen a miliardové investice do infrastruktury, zejména ve školství a v silniční dopravě. Celkově by měl balíček stát 50 miliard eur.

První balíček na oživení největší evropské ekonomiky, která se ocitla v recesi, přijala německá vláda už koncem loňského roku. Více než třicetimiliardový soubor opatření zahrnuje investice do infrastruktury a konkrétní daňové úlevy pro domácnosti a firmy.

Kromě toho vládní strany údajně uvažují o možném poskytnutí záruk průmyslovým koncernům pro případ, že se ocitnou v problémech s financováním kvůli neochotě bank poskytovat jim úvěry. Podle dnešního vydání deníku Financial Times Deutschland jeden z návrhů počítá s ručením v celkové výši 100 miliard dolarů.

Mezi politiky však takové představy naráží spíš na odpor. Existuje prý i alternativní návrh, aby byly firmy zahrnuty do už existujícího záchranného deštníku v objemu 400 miliard eur, který německá vláda loni na podzim vytvořila pro banky, které by utrpěly vážné problémy kvůli váznoucím mezibankovním půjčkám.