Ze zhruba čtyř miliard korun, které letiště za pozemky Pentě zaplatilo, tak do české státní pokladny na daních podle Ekonomu nedoputuje ani koruna. U ostatních 19 drobných vlastníků, kteří své pozemky letišti také prodávali, šlo o standardní převody nemovitostí. Stát tak získá na daních tři procenta z prodejní ceny.
Podle mluvčí Letiště Praha Evy Krejčí podnik koupil pozemky ve formě akcií proto, že "to bylo předmětem nabídky od společnosti Penta". Jak upozorňuje Ekonom, kupní smlouva má i další "skrytá kouzla". Dokument není veřejný a nemusí být uložen na katastru nemovitostí. Protože jde o akcie, těžko podle týdeníku může někdo napadnout, že výsledná cena 5500 Kč za metr čtvereční není cenou v místě obvyklou.
Letiště oznámilo získání pozemků 22. prosince. Zhruba 70 hektarů vlastněných Pentou vyšlo na čtyři miliardy korun. Pozemky jsou podle vedení letiště nutné k výstavbě nové ranveje, neboť stávající dráha přestává kapacitně stačit. Získáním pozemků se výrazně zvýšila hodnota letiště pro chystanou privatizaci.
Penta se k pozemkům podle Ekonomu dostala v roce 2005. Pole získal nejprve v roce 2003 podnikatel v zemědělství Jan Hrnčíř. Pozemkovému fondu za ně zaplatil 6,5 milionu korun, tedy zhruba 11 korun za metr čtvereční. Od roku 2005 je začal postupně prodávat investiční skupině Penta. Podle údajů v katastru nemovitostí za cenu 500 Kč/m2.