ANALÝZA-Spor o ruský plyn ohrožuje EU, nahrává jádru (OPAK.)

...
                                
 Otázkou je, zda faktor strachu z nedostatku tepla v 
mrazivých zimních měsících povede ke strategickému posunu v 
energetické politice a investicích Evropské unie.
                                
 V úvahu připadá rozšíření spotřeby uhlí, jádra nebo 
obnovitelných zdrojů nebo vybudování náhradních tras k jiným 
dodavatelům.
                                
 "Rozhodně bych tlačil evropské země k alternativním způsobům 
výroby elektrické energie," řekl Fatih Birol, hlavní ekonom 
Mezinárodní agentury pro energii (IEA), poradce nejvyspělejších 
zemí se sídlem v Paříži.
                                
 "Plyn se používá hlavně k výrobě elektřiny, klíčovou 
náhradou je jádro," řekl Birol agentuře Reuters. 
                                
 "Tohle je pro Evropskou unii v jistém smyslu velmi dobrý 
budíček," uvedl Birol a dodal, že globální produkce plynu se 
navíc ve stále větší míře soustřeďuje do zemí, kde trh ovládají 
státem ovládané firmy jako ruský Gazprom <GAZP.MM>. 
                                
 EU závisí na ruském plynu zhruba ze čtvrtiny. Veškeré 
dodávky procházející přes Ukrajinu byly ve středu zastaveny v 
důsledku sporu mezi Moskvou a Kyjevem ohledně cen a údajného 
ukrajinského dluhu [ID:nMUL736236].
                                
 Nejzranitelnější země jsou ty s nejnižší kapacitou domácích 
zásob a nejmenším přístupem k alternativním zdrojům. Největší 
riziko hrozí Bulharsku, Rumunsku, Turecku, Řecku, Slovensku, 
Maďarsku a České republice, řekl Birol z IEA. 
                                
 Roste podezření, že si Rusko druhým cenovým sporem s 
Ukrajinou za tři roky uškodilo, když téměř vyschly dodávky pro 
Evropu. Došlo k tomu navíc pouhých několik měsíců po válce Ruska 
s Gruzií, další klíčovou tranzitní zemí pro evropské dodávky. 
                                
 "Skutečností je, že tentokrát nepřicházejí dodávky do mnoha 
členských zemí EU," řekl Ferran Tarradellas, mluvčí Evropské 
komise pro energetiku.
                                
 "Něco takového se od spolehlivých dodavatelských a 
tranzitních zemí neočekává. Ovlivňuje nás to, a oni ani 
nejednají. To jejich reputaci rozhodně neprospívá. Na soudy je 
ale brzy," řekl Tarradellas s odkazem na dopad krize na 
dlouhodobé směřování energetické politiky EU.
                                
 Rusko a Ukrajina budou o situaci jednat ve čtvrtek.
                                
 BEZPEČNOST
                                
 Evropské možnosti změny sahají od prostého rozšíření 
kapacity zásobníků přes vybudování nových plynovodů z Ruska a 
dalších zemí, jež by se vyhnuly Ukrajině, až po opuštění plynu.
                                
 Krátkodobou prioritou jsou zásobníky, uvedli analytici.
                                
 Další na řadě jsou alternativní trasy. Nyní se pracuje na 
třech projektech: Nord Stream z Ruska přes Baltské moře, Nabucco 
ze střední Asie přes Turecko a Medgaz z Alžírska na jih Evropy.
                                
 "Krize povzbudí pokusy o ustoupení od plynu kde to bude 
možné, s největší pravděpodobností ke zdrojům mimo Rusko," řekl 
Daniel Litvin, vedoucí výzkumný pracovník z institutu Chatham 
House.
                                
 "Jedním z problémů ale je, že plynová infrastruktura je již 
vybudovaná a na změnu jsou potřeba roky a spousta peněz."
                                
 V dlouhodobější perspektivě bude zřejmě třeba vyhledat zcela 
nové zdroje energie.
                                
 Jedním z vítězů sporu o plyn by tak mohla být reakce na 
změny klimatu, jež zahrnuje energetické alternativy s nižšími 
emisemi oxidů uhlíku, jako je jádro, vítr a slunce. Tento směr v 
poslední době ztrácel dynamiku v důsledku globální ekonomické 
recese a prudkého propadu cen ropy.
                                
 Jaderná energetika však má jeden háček v podobě pomalé 
reakce. Velká Británie vyzvala k vybudování nových jaderných 
elektráren, jež mají nahradit jejich stárnoucí uhelné protějšky, 
ale první má být dokončená až za 10 let.
                                
 Brzdou je také odmítavý postoj veřejnosti, ačkoli ten by 
mohla hrozba promrzlých domácností proměnit. "Čekal bych, že 
nynější situace způsobí mnoha lidem trauma, tedy obyčejným 
lidem, což bude vítaná podpora," řekl Birol.
                                
(Autoři: Gerard Wynn, Nina Chestney; Přeložil: Robert Müller)


[LONDÝN/Reuters/Finance.cz]