"Zajistěte přepravu plynu na území Ukrajiny. Splňte pokyn," prohlásil šéf Gazpromu Alexej Miller před televizní kamerou. "Pokyn jsem pochopil, přistupuji ke splnění," odpověděl v telefonickém rozhovoru dispečer firmy ze stanice Sudža na rusko-ukrajinské hranici.
Ruský koncern podle Millerova pokynu nejprve napumpuje 3,126 milionu metrů krychlových plynu za hodinu pro spotřebitele na Balkánu. Ukrajina podle energetické společnosti Naftogaz od ruského koncernu dostala objednávku na přepravu 76 milionů metrů krychlových plynu během dnešního dne. Běžně potrubím do Evropy putuje okolo 300 milionů metrů krychlových plynu.
Gazprom již dříve sdělil, že puštění plynu je nyní zkušební. Pokud vše bude v pořádku, obnoví standardní přepravu plynu. Upozornění souvisí s hrozbami Moskvy, že dodávky opět zastaví, pokud by Ukrajinci přistoupili k "neoprávněným odběrům" z tranzitu plynu.
Situaci ještě může zkomplikovat spor Moskvy a Kyjeva o "technický plyn", s jehož pomocí má být obnoven a udržován tlak v tranzitním plynovodu. Gazprom požaduje, aby Ukrajinci za tento plyn platili tržní cenu, anebo ho nahrazovali z vlastních zásob, což Kyjev dosud odmítal učinit.
Ruský tisk je v dnešních komentářích skeptický a varuje před novým konfliktem, pokud Moskva a Kyjev v příštích hodinách spor neurovnají.
Podle ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové by Kyjev byl ochoten za technický plyn zaplatit, jakmile bude s Gazpromem podepsána dohoda o cenách plynu a výši tranzitních poplatků na letošní rok.
Cestu k obnovení dodávek plynu otevřela smlouva o monitorování dodávek, kterou v pondělí v Bruselu opětovně podepsala Evropská komise, Ukrajina a Rusko. Smlouvu sice všechny zúčastněné strany podepsaly již v neděli, ale Kyjev k ní doplnil deklaraci. V reakci na to Rusové prohlásili dohodu za neplatnou.
Řada evropských zemí tak byla i v pondělí bez dodávek ruského plynu. Nejhorší situace je zřejmě na Balkáně, kde jsou některé země stoprocentně závislé na ruské surovině. Bez ruského plynu je už šestým dnem Slovensko, které vážně uvažuje o obnovení činnosti jednoho reaktoru jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
Rusko-ukrajinský spor postihl i Česko, ruský plyn ale nahradila surovina ze zásobníků a Norska a přerušením dodávek nebyly postiženy ani firmy, ani občané.
Spor Ruska a Ukrajiny se zdramatizoval poté, co ruská plynárenská firma Gazprom přestala na začátku ledna posílat plyn Ukrajině, protože se s ukrajinským Naftogazem nedohodla na nové smlouvě s novými cenami.
Přes Ukrajinu do Evropy obvykle putuje 80 procent ruského plynu, který kryje asi pětinu evropské spotřeby.