"Lidé si tak mohou například při koupi nemovitosti na celém území České republiky zjistit nebo ověřit, v jaké lokalitě se objekt nachází a jak jej bude možné pojistit," uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. Poplatek, který kryje náklady na provoz, licenci na software, mapové podklady a data použitá v aplikaci, činí 59 Kč.
Systém člení území republiky do čtyř zón podle nebezpečí výskytu povodně. V zóně 1 nehrozí nebezpečí povodně, tato oblast je z pohledu pojištění proti tomuto riziku bezproblémová. Zóna 2, tedy území takzvané stoleté vody, je s nízkým rizikem. Zóna 3 se středním rizikem značí území padesátileté vody. U obou bývají ceny pojistek zvýšené o rizikový příplatek. Do zóny 4 patří území dvacetileté vody, tuto oblast zpravidla nikdo nepojistí. Stoletá povodňová zóna znamená, že pravděpodobnost povodně během jednoho roku je zhruba jedno procento.
Nejméně rizikový kraj z pohledu nebezpečí povodně je Praha, jejíž 92,6 procenta území patří do zóny 1, na 5,1 procenta do zóny 2, na 1,9 procenta do zóny 3 a 0,4 procenta do zóny 4. Nejhůře je na tom Olomoucký kraj, kde je 40,1 procenta území v zóně 1, na 40,8 procenta v zóně 2, na 17,3 procenta v zóně 3 a 1,8 procenta v zóně 4. Ovšem v takřka nepojistitelné zóně 4 je největší území v Jihočeském kraji, a to téměř dvě procenta.
Systém povodňových rizikových zón pokrývá celé území Česka, respektive veškeré vodní toky, které jsou významné vzhledem k možnosti vzniku škody na majetku v důsledku zaplavení. Mapové podklady použité v aplikaci pokrývají beze zbytku celé území České republiky, přičemž 210 největších měst je zmapováno velmi podrobně v podobě plánů měst v měřítku 1:10 000.