Tím, že své osobní finance zvládají na výbornou, si je jisto třeba 15 procent Maďarů, 17 procent Rusů a pětina Rumunů a Lotyšů. O něco lépe Češi dopadli v hospodaření s vlastními penězi. K tomu, že ihned vše utratí, se přiznalo 22 procent z nich. V Rusku se ale takto chová 42 procent lidí a v Rumunsku a Polsku více než čtvrtina. Lépe než v Česku pak hospodaří Lotyši a Maďaři.
Výsledky nejsou pro odborníky nijak překvapující. "Průzkum jen potvrdil, že Češi se velmi špatně orientují ve finančních službách, a proto je třeba podporovat finanční vzdělávání, a to již u dětí na školách," uvedla Theodorouová.
Nyní většina dospělých Čechů odpověděla, že spravovat rodinné finance a hospodařit s penězi se naučila sama. Takřka polovina pak čerpala zkušenosti hlavně od rodičů. A pouhá dvě procenta obyvatel ČR pak získala finanční znalosti ve školách.
Není proto divu, že většina lidí ve všech sledovaných zemích podporuje finanční vzdělávání a souhlasí i s tím, aby se začalo již v dětském věku. V Česku jsou finančnímu vzdělávání nezletilých nakloněny čtyři z pěti obyvatel. Výuku finanční gramotnosti více podporuje střední a starší generace.
Jedním z problémů vyplývajících z nízké finanční gramotnosti je nerozumné zadlužování, které vede třeba k tomu, že klienti splácejí staré úvěry novými půjčkami a nakonec dluhy přestanou zvládat. "Nikdo nemá zájem na tom, aby klienti vytloukali klín klínem," uzavřel mluvčí GE Money Bank Milan Kříž.