Podle návrhu nové státní koncepce se má podíl jádra na výrobě elektřiny zvednout do roku 2030 z dnešní třetiny na polovinu. S větším podílem plynu se nepočítá, aby se nezvyšovala závislost na dovozu z Ruska. Rozvoj jaderné energetiky byl pro zelené dosud tabu. Nyní ale odpor MŽP slábne, uvedl deník.
"Nebráníme se mu zásadně, pokud se podaří vyřešit naše výtky. Nejsme zásadně proti jádru," řekl listu mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Úřad nepožaduje škrtnout z projednávané koncepce pasáže o rozvoji jaderných elektráren, chce pro ně jen stanovit kritéria.
K návrhu koncepce sepsalo zelenými ovládané MŽP 11 stránek výhrad, jejichž seznam i návrh SEK mají HN k dispozici. Požadavek na vyškrtnutí pasáže o rozvoji jaderné energetiky v nich ale chybí. Jde o zřejmý obrat: ještě v létě ministerstvu vadila jakákoliv úvaha tímto směrem. Teď Bursíkův úřad jen chce stanovit pro nové jaderné bloky určité kvalitativní parametry, píše deník.
Investujme do výzkumu jaderné energetiky. My jsme k ní sice za současné technologie skeptičtí, ale když se podaří vyřešit naše výhrady, nevylučujeme její rozvoj, naznačil Kašpar. Zeleným hlavně vadí, že není vyřešeno ukládání vyhořelého jaderného paliva. Vědci ale tvrdí, že to vyřeší moderní reaktory, z nichž je jaderný odpad zanedbatelný.
Kašpar připomíná, že do budoucna by se musely řešit i garance provozovatelů jaderných elektráren za možné škody. "Navíc jaderná energetika není odpovědí na současnou plynovou krizi, ani nevyřeší problémy teplárenství," uvedl mluvčí.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) nepochybuje, že rozvoj jaderné energetiky v nové koncepci zůstane. "Vyšší podíl jádra na české energetice bude, to je jasné," řekl deníku Říman. Hlavním sporem mezi ním a Bursíkem se tak stává hlavně budoucnost těžby uhlí a uranu. SEK totiž počítá s prolomením limitů těžby hnědého i černého uhlí.
Podle MŽP je ale návrh na prolomení limitů nepřijatelný. Kritizují jej i ekologická hnutí, další těžba není podle nich vzhledem k odmítavému postoji lidí možná.