Zámyslický upřesnil, že se nyní dolaďují kupní smlouvy s Japonskem a Světovou bankou; ministerstvo jedná i s dalšími možnými zájemci. MŽP také chystá aukci povolenek pro soukromé firmy, které budou s kredity dále obchodovat. Na přípravě mezinárodního výběrového řízení na zprostředkovatele této aukce se podílejí auditorská firma Deloitte a právní společnost White & Case.
Šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Štěpánek uvedl, že zástupci Světové banky na začátku tohoto týdne vyslechli prezentaci, jak Česko hodlá získané peníze využít. SFŽP je chce investovat do dotací na zateplování budov a výměnu uhelných kotlů v domech. Ty by měly nahradit kotle na biomasu, solární kolektory nebo tepelná čerpadla, píše E15.
"Peníze nepůjdou na rekonstrukci budov, ale na jejich zateplení," řekl Štěpánek. Právě díky dalšímu využití financí na omezování škodlivých emisí Česko chce dosáhnout vyššího výnosu z prodeje povolenek. Kupci jsou v takovém případě ochotni zaplatit více. "Naši partneři mají jistotu, že se tyto peníze nerozpustí v české státním rozpočtu a stanou se příjmem Státního fondu životního prostředí," řekl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Světová banka chce povolenky nakoupit, aby je využila jako správce několika uhlíkových fondů. Státy jako Japonsko zase nákupem kreditů kompenzují to, že se jim nepodařilo splnit kjótské závazky ohledně snižování emisí.
Prodej všech kjótských povolenek, které má Česko k dispozici, by mohl podle dřívějších odhadů celkově vynést 15 až 30 miliard korun. Český přebytek proti kjótskému závazku totiž činí zhruba 120 až 150 milionů tun oxidu uhličitého. Tyto kjótské kredity jsou jiným typem povolenek než ty, které se přidělují v rámci EU, uzavírá deník E15.