Zásobníky plynu by do roku 2013 měly pokrýt polovinu spotřeby ČR

Celkově je možno ve 27 zemích EU uskladnit v zásobnících 80 miliard kubíků zemního plynu. Nejvíce uskladněného plynu je v Německu a Itálii, kde mají zhruba 20, respektive 16 miliard kubíků plynu. Do roku 2025 by mělo dojít k navýšení zásob o dalších 60 miliard kubíků plynu.

Česká republika má podle posledních aktuálních údajů druhou největší kapacitu podzemních zásobníků vzhledem k domácí spotřebě v rámci zemí EU. Největší kapacitu má Slovensko, které však se současným omezením dodávek ruského plynu má téměř nejvíce problémů. Podle odborníků je to dáno tím, že většina zásobníků na Slovensku je kolem česko-slovenských hranic a kolem Bratislavy, tedy na západě země, ale slovenská plynovodní soustava na rozdíl od české není schopná přepravovat plyn ze západu na východ.

Zásobníky také nejsou schopny pokrýt plnou denní spotřebu. V ČR je maximální denní výkon zásobníků 35 milionů kubíků, denní spotřeba se pohybuje kolem 53 milionů kubíků, zbytek tedy musí vykrýt dodávky plynu z Norska a Německa. To je další výhoda Česka oproti Slovensku a to různorodost dodavatelů plynu. Slovensko je totiž 100procentně závislé na ruském plynu.

Česká republika ročně spotřebuje kolem devíti miliard kubíků plynu, z toho jedno procento pokryje z vlastních zdrojů. Zbytek doplňuje dovozem, z toho až jedna čtvrtina jde z Norska a zbytek pochází z Ruska.

Pro případy výpadku dodávek plynu musí RWE Transgas pokrýt spotřebu z vlastních zdrojů. K tomu slouží zásobníky společnosti RWE Gas Storage. Celková spotřeba šesti zásobníků plynu firmy činí aktuálně 2,321 miliardy kubíků plynu. Další zásobníky vlastní Moravské naftové doly a SPP Bohemia. Na Slovensku pak mají tuzemští obchodníci s plynem rezervovanou kapacitu přibližně půl miliardy kubíků v podzemním zásobníku Láb.