Ztrátu dráhy do roku 2007 financovaly ze zisků nákladní dopravy, která se však předloni v prosinci oddělila do samostatné dcery. Za loňský rok je tak poprvé možné jasně vyčíslit náklady a ztráty z provozu osobních vlaků. Také proto se generální ředitel ČD Petr Žaluda snaží prosadit větší příspěvek z veřejných rozpočtů, neboť dráhy podle něj trpí dlouhodobou "podfinancovaností".
Zajištění dopravy v krajích stálo loni podnik skoro 11 miliard korun. Krajské úřady přispěly téměř pěti miliardami a cestující zaplatili za jízdenky necelé tři miliardy korun. Ztráta z provozu krajských "osobáků" a lokálek tak činí za loňský rok více než tři miliardy. Lépe jsou na tom rychlíky, na které přispívá ministerstvo dopravy. Se státním příspěvkem jezdily se ziskem 200 milionů.
Žaludovým cílem je "systémové navýšení úhrad" z veřejných rozpočtů. Po krajích proto na letošní rok dráhy žádají o 3,2 miliardy korun více než loni. Krajům peníze chybějí a jsou ochotny zvýšit svůj příspěvek pouze o šest procent, což zhruba odpovídá inflaci. Zbývající sumu by měl podle hejtmanů zaplatit stát účelovou dotací; nyní se čeká na nástup nového ministra dopravy Petra Bendla.
Prezentace také ukazuje 800milionovou ztrátu z provozu pendolin a z dalších činností souvisejících s osobní dopravou. Pendolina dráhy provozují na své podnikatelské riziko bez příspěvku státu. Podle Radka Joklíka se na ztrátě podepsaly loňské povinné opravy po ujetí určitého počtu kilometrů. Opravy jsou údajně drahé a navíc během nich vlaky nevydělávají. Ztrátu prý generuje také údržba a opravy historických vozidel, tři procenta regionální dopravy, kterou dráhy provozují, aniž by si ji kraje objednaly, a další náklady.
Kromě přelévání peněz z nákladní dopravy dráhy každoroční ztrátu hradí také z prodeje majetku, ročně řádově za stovky milionů korun. Tento zdroj je však podle vedení drah téměř vyčerpán. Naposledy se tak stalo ve větší míře loni, kdy ČD převedly na Správu železniční dopravní cesty majetek za 12 miliard korun.
Vyřešené financování z veřejných zdrojů údajně firmě zpřístupní komerční úvěry na obnovu vozového parku. Ten nyní patří k nejstarším v Evropě. Průměrných věk drážních vozidel je 26 let.