ANALÝZA-Stř.Evropa toleruje oslabení měn, když export slábne

...
ekonomiky regionu, které zasáhla recese v západní Evropě.
                                
 Volně plovoucí kurzy maďarského forintu, polského zlotého a 
české koruny jsou tak možná nejlepší obranou vlád před 
prohlubující se recesí v eurozóně.
                                
 Ani tato strategie však není bez rizika, když hrozí 
rozdmýchání inflace, odpisy investic se mohou vymknout kontrole 
a pro firmy a domácnosti může být těžší umořovat dluhy v cizích 
měnách.
                                
 Slabší měny se však mohou ukázat jako dar, pokud se vládám 
podaří se těmto nástrahám vyhnout, a přitom zajistí příznivou 
úroveň pro eventuální vstup do směnného mechanismu ERM-2, v němž 
se testuje připravenost pro přijetí eura <EUR=>.
                                
 Zlotý <EURPLN=> ztratil v posledních pěti měsících roku 2008 
vůči euru 29 procent, zatímco rumunský leu <EURRON=>, forint 
<EURHUF=> a koruna <EURCZK=> ubraly 12 až 14 procent. Jejich 
ztráty se od začátku letošního roku ještě prohloubily. 
                                
 Před rokem, když prudce rostly ceny, by propad měny takového 
rozsahu vyděsil politiky a zvýšil by riziko, že země nesplní 
inflační test pro vstup do eurozóny.
                                
 Pokles světových cen potravin a energií však tuto hrozbu 
zneškodnil a centrální banky se přeorientovaly na snižování 
úrokových sazeb, jež má podpořit ekonomický růst.
                                
 "Slabší měny nemohou ekonomice krátkodobě pomoci. Ale během 
zhruba šesti měsíců, pokud zůstanou na této úrovni, by mohly," 
řekl Zsolt Kondrát, analytik MKB v Budapešti.
                                
 "Pokud tyto slabší úrovně převládnou, bude to hmatatelná 
pomoc pro vývoz," dodal Kondrát.
                                
 INFLAČNÍ CÍL
                                
 Dokonce i v Maďarsku, kde bývala dříve úroveň kolem 280 
forintů za euro vnímána jako známka potíží, řekl guvernér 
centrální banky András Simor, že slabší forint neohrozí inflační 
cíl, ačkoli banka si podle něj nepřeje nadměrnou volatilitu ani 
rychlý pokles měny.
                                
 "Myslím, že inflačního cíle lze dosáhnout i s forintem na 
286 za euro, což byla nejslabší úroveň, na kterou se forint za 
poslední tři měsíce dostal," řekl Simor agentuře Reuters v 
lednu.
                                
 Poslední data o průmyslové výrobě ukázala hluboký propad, 
což dává centrálním bankám další důvod k toleranci slabších měn.
                                
 Česká průmyslová výroba podle zprávy z minulého týdne v 
listopadu meziročně rekordně propadla, a naznačila tak, že výkon 
ekonomiky v závěru loňského roku zřejmě poprvé za 10 let klesl 
[ID:nDOK437250]. 
                                
 "Česká koruna může dál oslabit, po dlouhé době se vracejí 
deficity zahraničního obchodu," řekl Zsolt Papp z KBC.
                                
 Trh čeká, že Česká národní banka (ČNB) i polská centrální 
banka dál sníží sazby, aby podpořily růst ekonomik, protože 
inflace zpomaluje.
                                
 DLUHY V CIZÍCH MĚNÁCH
                                
 Analytici uvedli, že slabost měn by centrální bankéře 
znervóznila pouze v případě, že by překročila hranici, za níž by 
domácnosti začaly mít potíže se splácením dluhů v cizích měnách, 
jež jsou oblíbeným nástrojem v Maďarsku, Polsku a Rumunsku.
                                
 "Nevidím problém s kursem forintu na 290, možná dokonce 
oslabí ještě trochu dál... což neohrozí splnění inflačního 
cíle," řekla analytička Nora Szentivanyiová z JPMorgan.
                                
 Zátěžové zkoušky centrální banky loni ukázaly, že forint by 
musel významně oslabit, nad 300 za euro, než by stávající úvěry 
v cizích měnách začaly působit obtíže.
                                
 "Riziko je, že vzhledem k současné volatilitě nemůže nikdo 
slíbit, že se forint při pádu zastaví na 290," řekl Kondrát.
                                

[BUDAPEŠŤ/Reuters/Finance.cz]