"Po koordinovaném finančním stimulu by měla následovat koordinovaná konsolidace (rozpočtů)," uvádí materiál. Podle listu Financial Times Deutschland ale dokument nemá bezvýhradnou podporu Evropské unie. Podporu mu vyslovují například Němci či Nizozemci, jeho odpůrci jsou Francouzi, Řekové a Italové, kteří jsou dlouhodobě známi menší rozpočtovou ukázněností.
"Zkušenost ukazuje, že hospodářské krize mohou znamenat výrazný impulz pro důležité strukturální reformy. Je nutné doprovodit finanční stimulus nástroji, které mohou zlepšit odolnost a růstový potenciál ekonomiky," uvádí dokument.
Ze odhadu Evropské komise je zřejmé, že jednotlivým členským státům EU bude ještě nějaká čas trvat, než se vymaní z hlubokých deficitů, za nimiž stojí především hospodářská krize a nutnost podpořit ekonomiku z veřejných zdrojů. Nejhůře si v tomto směru vede Irsko, jehož rozpočtový schodek by měl letos dosáhnout 11 procent a v příštím roce dokonce 13 procent.
Takzvaný Pakt stability a růstu ale státům, které jsou členy eurozóny, dovolují rozpočtový deficit v maximální výši tří procent HDP. V letošním roce ovšem toto pravidlo poruší nejspíš osm členských států eurozóny, celkově jich je přitom 16. Evropská unie se nicméně již dohodla, že v případě hospodářské krize proti "hříšníkům" nebude postupovat příliš přísně. Státy s menším deficitem a zastánci přísné rozpočtové disciplíny, včetně ČR, ale varují, že schodkové hospodaření omezuje do budoucnosti růstový potenciál celé ekonomiky.