Z výsledků průzkumu v květnu i prosinci vyplývá, že 18 procent lidí přejde k digitálnímu TV vysílání, jakmile bude v jejich místě bydliště dostupné. Celkem 26 procent lidí tak učiní někdy před vypnutím analogového vysílání v místě jejich bydliště. Zhruba 16 až 18 procent si přístup k digitální TV zajistí podle svých slov těsně před vypnutím analogu, sedm až devět procent po vypnutí. "Nerozhodnutých je 24 až 26 procent," uvedl Dvořák.
V obecné rovině z prosincového průzkumu pro ČTÚ podle Dvořáka vyplývá, že se zvyšuje informovanost o digitálním vysílání. "V této chvíli více než 93 procent obyvatel uvádí, že jsou informováni o přechodu na digitální vysílání," podotkl Dvořák. Ve srovnání s květnovým průzkumem se zvýšil podíl informací z televize a informací od známých a příbuzných. To podle Dvořáka znamená, že roste i zkušenost lidí s digitálním vysíláním.
V následujících měsících a letech bude vypnuto tradiční analogové zemské TV vysílání a bude nahrazeno modernější digitální formou (zkráceně DVB-T). V té souvislosti byla již loni vypnuta analogová ČT2 v pěti oblastech - na Českobudějovicku, Plzeňsku, Ústecku, v Praze a ve Středočeském kraji.
Reakci lidí na vypnutí ČT2 v těchto pěti oblastech zkoumal v listopadu průzkum společností Mediaresearch a STEM/MARK. Z něj vyplývá, že na vypnutí analogové ČT2 zareagovala téměř polovina domácností (47 procent).
Více než třetina (35 procent) ze všech domácností, aby mohly i nadále sledovat ČT2, zareagovala zakoupením převaděče signálu označovaného jako set-top box nebo televizoru se zabudovaným digitálním tunerem. V řádu jednotek procent se pohybuje počet domácností, které ČT2 naladily přes jiný analogový vysílač nebo přechodem k satelitnímu, kabelovému nebo IPTV vysílání.
Téměř tři čtvrtiny lidí v průměru za všech pět regionů uvedly, že informovanost považují za dostatečnou nebo spíše dostatečnou. Devět procent považuje svou informovanost za spíše nedostatečnou, dvě procenta určitě za nedostatečnou. Celkem 14 procent lidí uvedlo, že změny nezaznamenalo.
Co se týče přínosu změn v TV vysílání pro domácnosti, v Praze, Plzni a Ústí je za pozitivní považuje 34 až 35 procent, v Budějovicích téměř čtvrtina (24 procent). Za pozitivní i negativní je považuje od 13 do 16 procent lidí, za ani pozitivní, ani negativní je považuje od 26 do 33 procent podle regionů. Za pouze negativní je v Praze, Plzni a Ústí považuje sedm až devět procent, zatímco v Českých Budějovicích je to 17 procent.
Negativnější přístup lidí na Českobudějovicku je podle autorů průzkumu zřejmě způsoben tím, že změna se uskutečnila o měsíc dříve a s poměrně krátkým souběžným analogovým a digitálním vysíláním, které bylo zapnuto měsíc před vypnutím analogové ČT2.