...Fineren
Západní Evropa se možná dokáže příští zimu lépe ochránit před dalším výpadkem dodávek plynu, ale nejpostiženější země z letošní krize zůstanou zranitelné.
Premiéři Ukrajiny a Ruska dosáhli v neděli dohody o obnovení dodávek plynu do Evropy tento týden, již by měli podepsat v pondělí a ukončit tak energetickou krizi trvající od 1.ledna.
Předchozí cenová dohoda z loňského října se rozpadla během několika dní a není záruka, že se krize nebude příští zimu opakovat. Evropa na tom zřejmě do té doby nic nezmění.
Evropa pokrývá ruským plynem zhruba čtvrtinu spotřeby a nedokázala svou závislost na volném toku plynu přes Ukrajinu nijak změnit ani po poslední krizi z ledna 2006.
Letos má zahájit provoz několik terminálů pro dodávky zkapalnělého plynu (LNG) a nová úložiště, která posílí bezpečnost těch zemí, jež je vybudovaly.
Opakované odklady a pomalé investice do alternativních zdrojů energie znamenají, že rozsáhlé oblasti Evropy zůstávají ohroženy, pokud Rusko nebo Ukrajina opět zavřou kohoutky.
"Povede se nám příští zimu lépe? Ano, protože k jistému pokroku dochází. Jenže je pomalý," řekl James Ball, prezident Gas Strategies Consultants.
"Zdá se, že věci zůstávají příliš dlouho na úrovni náčrtu. Musíme zrychlit."
Zásobníky plynu umožňují zemím během slabší letní poptávky vytvořit rezervy na zimu, kdy je poptávka a hrozba výpadků ruských dodávek nejvyšší.
Některé ze států, jež jsou nejvíce odkázány na dodávky z Ruska, mají rezervy nedostatečné, což v důsledku vedlo k tomu, že se desítky tisíc obyvatel ve střední a východní Evropě uchylují k elektrickému vytápění a podniky omezují výrobu.
Navzdory výpadku v roce 2006 navýšily rezervní kapacity pouze dvě země ze sedmi, jež Gas Strategies analyzovala a většina z letos otevíraných zásobníků je v západní Evropě.
Stejný nedostatek investic provází také terminály pro zkapalnělý plyn v méně bohatých zemích s nemnoha alternativami k ruským dodávkám. Suchozemské země ve střední Evropě se spoléhají na plyn od svých sousedů.
Jediným pevně dohodnutým projektem na Balkáně, jenž patří mezi nejpostiženější regiony, je Adria LNG v Chorvatsku. Ten má ovšem zahájit činnost nejdříve v roce 2012.
JEDNOTNÝ TRH
Minulý týden se objevily jisté známky spolupráce, když některé země s vyššími zásobami pomohly těm s jejich nedostatkem, jako v případě České republiky a Slovenska.
Evropa však obecně zůstává shlukem roztříštěných států více soustředěných spíše na sebezáchovu a ovlivňovaných domácími firmami, jimž jde o zachování podílů na trhu.
"Skutečnost, že na mapě existují ty čáry, jimž se říká hranice, by neměla působit potíže, ale bohužel opak je pravdou," řekl Ian Cronshaw, šéf oddělení energetické diverzity v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA).
"S tím se Evropa musí vypořádat, aby vystupovala jako jednotný trh. Tady jde o selhání trhu, není to jen záležitost fyzické infrastruktury," dodal Cronshaw.
JINÉ MOŽNOSTI
Stovky větrných turbín, jež mají být instalovány tento rok, by mohly částečně uhasit žízeň po plynu. Žádný jiný typ elektráren nelze postavit dostatečně rychle, aby již příští zimu poskytly alternativu k plynovým elektrárnám.
Nové plynovody navržené po otřesu v roce 2006 do té doby nevzniknou, i kdyby současná krize vedla k okamžité akci.
Jednou z klíčových nových tras, jež má být připravena do léta a mohla by posílit dodávky plynu do Evropy, je plynovod Medgaz spojující masivní zásoby v Alžírsku se Španělskem.
Alžírský plyn spolu se značným objemem LNG dopravovaným do Španělska přes četné terminály však zůstane blokován, dokud Francie nepřestane bránit instalaci vybavení nutného pro jeho přepravu existujícím plynovodem, jenž spojuje Španělsko se zbytkem Evropy, uvedly zdroje z odvětví.
Plynovod byl spuštěn již před 15 lety, ale dosud umožňuje pouze dodávky na Pyrenejský poloostrov.
Španělsko by tak mohlo být příští zimu zaplaveno dodávkami plynu, zatímco zbytek kontinentu opět ostrouhá.
"Evropa dokáže plyn dostat na pláž, chcete-li, ale zřejmě jej nedokáže dovést mimo zemi přistání," řekl Cronshaw.
[LONDÝN/Reuters/Finance.cz]