"Plynová krize není přírodní katastrofou, je to politický úder ze zahraničí. A my máme právo na politickou kompenzaci a solidaritu ze strany EU" řekl Dimitrov. "Je spravedlivé žádat o znovunastartování těchto reaktorů," dodal.
Dva bloky bulharské jaderné elektrárny Kozloduj byly z bezpečnostních důvodů uzavřeny v rámci podmínek vstupu země do EU. Bulharsku to však způsobilo velké finanční ztráty a na celém Balkáně to vyvolalo nedostatek elektřiny.
Ministr zatím odmítl předpovědět, jaký bude mít přerušení dodávek plynu vliv na tempo hospodářského růstu země. Prohlásil ale, že Bulharsko čelí poklesu počtu pracovních míst, příjmů, trhů i sociální stability.
Bulharsko je téměř zcela závislé na energetických dodávkách z Ruska. Země je jednou z největších obětí sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, který na dva týdny zastavil dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Řada velkých bulharských podniků byla kvůli nedostatku plynu nucena přerušit výrobu.
Rusko dnes dopoledne pustilo plyn do ukrajinských plynovodů a dále do Evropy. Na obnovení dodávek se o víkendu dohodli šéfové obou vlád Vladimir Putin a Julija Tymošenková, ústní dohodu pak zpečetil v pondělí podpis desetiletých kontraktů. V Bulharsku ale zůstanou nejméně do konce týdne omezení pro odběr plynu, protože bude trvat určitou dobu, než ruský plyn do země dorazí, píše agentura Reuters.