V případě tříprocentního růstu, ve který již Kalousek nevěří, by deficit rozpočetu činil přes 50 miliard korun. V případě dvouprocentního hospodářského růstu by pak deficit byl přes 60 miliard korun.
Poslední prognóza ministerstva financí počítá podle Kalouska s letošním hospodářským růstem o 1,4 procenta s tím, že růst může být nižší. "Nikdo doopravdy neví, jaký bude letošní rok skutečný růst... Růst kolem jednoho procenta bych já ještě přijal s úlevou," podotkl Kalousek.
Deficit ve výši 75 miliard korun je přitom podle Kalouska na hranici tří procent deficitu veřejných financí. Deficit veřejných financí do tří procent je přitom jednou z podmínek pro přijetí eura. V případě mimořádně špatného vývoje by byl deficit veřejných financí podle Kalouska vyšší, tedy nad třemi procenty. Zároveň ale ministr uvedl, že chce kritéria pro euro splnit.
Ministr rovněž odmítl kritiku, že vláda zaspala při řešení dopadů světové krize. "Vláda nezaspala, o 18 miliard korun byla díky snížení sociálního pojištění posílena koupěschopnost obyvatelstva, snížili jsme na železnici poplatky za dopravu," uvedl příklady. Případné škrty v rozpočtu se nebudou podle Kalouska týkat například sociálních dávek. Podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky jsou ale vládní opatření nedostatečná.
Schválený státní rozpočet na letošní rok, který schválila Poslanecká sněmovna před Vánoci, počítá se schodkem 38,1 miliardy korun. Takto schválený rozpočet ovšem počítá s hospodářským růstem 4,8 procenta.